Spletitý osud Davida Friedmana
Ve středu 20. prosince uplyne 130 let od narození českého židovského malíře Davida Friedmana, umělce spletitého životního osudu.
David Friedman se narodil 20. prosince 1893 v Moravské Ostravě. Přes nesporný výtvarný talent ho skromné rodinné poměry vedly nejprve k výučnímu listu malíře a studovat začal až v roce 1911 na Královské akademii umění v Berlíně. Jeho rané umělecké výtvory byly spjaty se službou v rakouské armádě za první světové války. Po jejím skončení se ve 20. a 30. letech stal v Berlíně známým jako novinový ilustrátor.
Vše postupně změnil nástup nacismu v Německu. Po pogromu v listopadu 1938 se Friedman mohl díky československému občanství uchýlit i s manželkou a tříměsíční dcerou do Prahy, avšak trvalé bezpečí zde nenašel. Za okupace byla celá rodina v říjnu 1941 deportována do lodžského ghetta a konce války se dočkal jen on. Své kruté válečné zážitky zachytil již rok po osvobození v cyklu „Protože byli Židé“.
Sám se v té době zotavoval v západních Čechách, kde ještě žila patrná německá menšina. Pro její obyvatele se stala prohlídka Friedmanových obrazů s tematikou transportů, hladu, koncentráku a pochodu smrti povinná, ale jak David Friedman později řekl, on sám se nemohl „natrvalo zabývat světem hromadných vrahů“, hledal nové motivy. Tak v letech 1946–1947 vznikly jeho malebné obrázky Habartova nedaleko Sokolova stejně jako obrazy a kresby ze života a práce zdejších horníků.
Po osobně prožitých hrůzách dvou světových válek znamenal komunistický puč v Československu pro Davida Friedmana další tíživou výzvu. S druhou ženou se proto v roce 1949 rozhodl totalitní režim opustit. Část obrazů z poválečného období musel předtím pod cenou prodat, většinu se mu však podařilo tajně vyvézt. Po pobytu v Izraeli David Friedman našel v roce 1954 svou trvalou vlast ve Spojených státech. Zde i nadále vytvářel díla s tematikou šoa, zastoupená dnes v izraelském památníku Jad Vašem a Muzeu holocaustu ve Washingtonu, zůstal věrný portrétní kresbě a malbě a nově se věnoval v jeho době ještě ručně malovaným billboardům. Zemřel 27. února 1980.
Příběh Davida Friedmana, který tvořil na pěti místech světa, však pokračoval i po jeho smrti. Mnoho jeho děl se zachovalo jen na fotografiích, další zůstala rozseta na nejrůznějších místech. Co nejúplněji se je podařilo shromáždit až díky mnohaletému úsilí Friedmanovy druhé, v Izraeli narozené dcery Miriam. Jejímu daru také Muzeum Sokolov již 17 let vděčí za umělcovu expozici s místní hornickou tematikou.
Související
-
Sidon: Chanuku letos poznamenala válka, synagoga v Žatci dostala ocenění a kdo byl David Friedman
Jak oslavil Chanuku vrchní zemský rabín Karol Sidon? Jak se podařilo zachránit druhou největší židovskou stavbu v Česku? A kdo byl český židovský malíř David Friedman?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.