Současná školní výuka vyhovuje víc dívkám než chlapcům. Sociologové hovoří o oddělení tříd

Ti, kteří se na vysokou školu nedostali, nemusejí zoufat – mezi miliardáři je jich 32 %
Ti, kteří se na vysokou školu nedostali, nemusejí zoufat – mezi miliardáři je jich 32 %

Návrh na oddělení chlapeckých a dívčích tříd zaznívá od sociologů a dalších odborníků. Ti vychází z experimentů, které se provádějí již zhruba deset let v USA a přicházejí také do Evropy.

„Výsledky ukazují, že chlapci mají problémy. Začala tedy velká debata, podle níž by jedním z účinných řešení bylo oddělit chlapce a dívky na začátku jejich vzdělávací dráhy. Oni se totiž opravdu učí v jiných systémech, mají jiné uvažování,“ vysvětluje sociolog a vysokoškolský pedagog Petr Matějů.

V současném školním systému se podle něj vyžaduje schopnost pracovat se symboly, tedy nejen číst a psát, ale komunikovat na vyšší úrovni. Verbální principy pronikají také do všech profesí, i manuálních. „Tím jsou znevýhodněni chlapci, protože ti jsou zhruba v první až třetí třídě v tomto ohledu méně schopní než dívky. Zatímco děvčata zvládají verbální dimenzi učení hned, hoši jsou spíše systematizující a verbální myšlení jim moc nejde. A jakmile na začátku vzdělávací dráhy naberou handicap, už se ho nikdy nezbaví,“ vysvětluje Petr Matějů.

Ukázalo se tedy, že současný vzdělávací systém vyhovuje víc dívkám než chlapcům. Mozek opačných pohlaví totiž podle Petra Matějů skutečně funguje odlišně.

„Je to sice na první pohled kontroverzní tvrzení, ale neuropsychologie posledních let tento poznatek prosadila. Ukazuje se, že chlapci od narození rozvíjejí systematizující typ myšlení, zatímco dívky takzvaný empatizující typ myšlení. To nejsou žádné fatální rozdíly, ale plyne z toho závažná věc pro vzdělání – dívky mají silnější sklon vyjadřovat se verbálně, lépe čtou, chápou obsah a hlavně rozvíjejí verbální schopnosti, zatímco chlapci raději s věcmi manipulují, dávají je do souvislostí, sledují důsledky, aniž příliš mluví. To je sice pro budoucí dráhu chlapců dobře, nicméně pro učení samotné je to obrovská nevýhoda, protože učení se odehrává verbálně,“ komentuje.

Handicap z počátku vzdělání si nesou dále

Ve vyšším věku se rozdíly stírají, ale chlapci si již s sebou nesou handicap, který získali na začátku vzdělávání. Mnozí tak rezignují, nepřihlásí se na lepší střední školu, neusilují o studium na univerzitě.

Moderní pronikání technologií do výuky podle Petra Matějů sice vyhovuje chlapcům, ale učitelé pořád kladou důraz na tradiční způsob hodnocení, zkoušení a práce s informacemi. „Navíc to má jeden až tragický efekt – chlapci jsou skutečně v počítačovém světě zdatnější, ale přestanou ho používat k učení a unikají do něj. V různých počítačových hrách konečně dosáhnou úspěchu a čím dál více se vzdalují reálnému světu. To je další důvod, proč ztrácejí půdu pod nohama,“ zdůrazňuje.

Sociologové se příliš neobávají toho, že by oddělení dívčích a chlapeckých tříd přineslo potíže v komunikaci mezi pohlavími. Petr Matějů se domnívá, že ideální by bylo oddělit žáky na úrovni tříd, ne celých škol, aby se dívky a chlapci nadále potkávali. „Mnozí uvažují o tom, jestli by tak nevznikla propast mezi pohlavími, ale nemyslím si, že je tam velké riziko,“ dodává.

Petr Matějů se v posledních letech věnoval také projektu Maturita efektivní a sociálně spravedlivá. Na základě výsledků nyní odborníci chtějí navrhnout úpravu maturitní zkoušky. „Měla by ověřovat spíše studijní předpoklady pro další vzdělávání než nějaké penzum znalostí. To tam samozřejmě také do jisté míry být musí, ale zkouška by se neměla soustředit na to, jak jsme se naučili učit,“ říká.