Bedřich |Dobrý večer každá teta jé. Úplně jiná dobrou noc
frantisek svaricek|DOBRY VEČÉR P.REDAKTORE A POSL.N.L.MAMČENY SESTRY BYLY POLKY TY JSME NEZNALY.ZATO OTCOVY SESTRY BOŽENKA A REZKA BYDLELY V BRNĚ,,TY JSEM OBČAS NAVŠTÍVIL ,KDYŽ JSEM SE UČIL V BRNĚ,VŽDYCKY MĚ DALY NĚJAKOU KORUNU.TETY KDYŽ BYLY U NÁS POMOCT NAŠIM S PRACI,TAK NÁS OBČAS KOUPALY V TROKÁCH,TY TETIČKY MĚLY O PROTI MAMCE JEMNÉ RUKY,MAMKA JE MĚLA DRSNÉ JAKO STRUHADLO Z TÉ PRÁCE V ZEMĚDĚLSTVI.TETA BOŽENKA DOST KOUŘILA,KDYŽ SE DRALO PEŘI,TAK DO CIGARET JSME JI DÁVALI TO SLABÉ BRČKO Z TOHO PEŘIČKA,SAMOZŘÉJMĚ V KUCHYNI BYL POTOM PĚKNÝ SMRAD.KDYŽ JELA DOMU DO BRNA,TAK VŽDYCKY SI VEZLA VAJIČKA,NEBO UZENY.ZDRAVI,FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
MAREK|o tety jsem neměl nouzi tatinek byl z osmi kluků a maminka z dvanácti děvćat avšak navždy budu vzpomínat na tátovo tetu Ruženu vyprávěla mi mnoho přežila nálet na město Zlín. Mnoho prokecaných večerů a řekla mi az zemřu tak to datum nezapomeneš pracoval jsem tehdy na chirurgickém odděleni v nemocnici ona tam byla převezena na léčeni do rána zemřela bylo jí 102let byl jsem to já kdo jí zavřel oči navždy a zemřela na mé třicáté narozeniny. marek
Daniela z Prahy |Teta byla sestra mojí matky. Byla jen o patnáct let starší než já a na rozdíl od přísné maminky měla pro mě celý život porozumění.
Chtěla bych zavzpomínat na příhodu z mého dětství, kdy u nás jako sotva osmnáctiletá bydlela. Zcela pochopitelně se v tom věku zamilovala do studentíka a chodila s ním na rande. Na to ji však moje maminka pouštěla pouze se mnou. Přišli jsme na kraj lesíku, mě sotva tříletou posadili do mechu a do klína jsem dostala pytlík bonbonů. Oni zmizeli a já se ládovala co nejrychleji, protože milý mojí tety říkal: »Zavolej, až to dojíš.« Teta byla zamilovaná ale po pár měsících se s ní budoucí právník rozešel. Byl z toho smutek v celém domě. Bylo mi jí moc líto, protože plakala, kudy chodila. »Vezmu si prvního kluka, kterého potkám!» Prohlásila tenkrát a šla na vlak, aby se vrátila k rodičům. Ve vlaku ji jeden fešný vojáček začal ukecávat a skutečně za pár měsíců byla svatba, já šla za družičku. Při hostině, která probíhala doma, kdosi volal: » Ztište se, hrají nevěstě v rádiu!« Písničku ji nechal zahrát studentík. Byl to valčík na rozloučenou. Poplakala si. Ale vdala se dobře. Písnička v ní však vždycky vyvolávala vzpomínku na tu první letní lásku. I já mám Valčík na rozloučenou se znalostí tohoto příběhu ráda.
Jsem životu vděčná, že jsem tu jedinou milovanou tetu měla. Daniela z Prahy
Inka|Už jsem se dlouho neozvala, ale ty vzpomínky mám. Jako mladí manželé jsme bydleli 5 let u tety. Nezastírám, měla svoje manýry, ale přesto jsem se od ní mnohé naučila. Byly to úryvky básní, které se mi vynořily v určitých životních situacích. Např. - když vše tě v světě opustilo.... všem ranám hrdě nastav čelo, trp tiše, nežaluj.... Nebo tento úryvek - A hrdý buď, žes vytrval, žes neposkvrnil ústa falešnou řečí.... a mnohé jiné. Snažila jsem se žít podle nich a ta slova povzbuzovala vlastnosti, které byly důležité pro život.
EVA|ZDRAVÍM VÁS HONZO I NOČNÍ LINKU MĚLA JSEM TETU JITKU KTERÁ MĚ ODMALA VODILA DO ŠKOLKY S BABIČKOU A VŽDY MĚ TAM ŠOUPLI ALE DĚDA MĚ VZAL DOMU KDYŽ JSEM BREČELA ALE TETU JSEM JINAK MĚLA RÁDA BYLA JSEM JI NA SVATBĚ ZA DRUŽIČKU TETA PAK MĚLA 4 DĚTI SAMÝ KLUKY KTERÝ JSEM JI PAK HLÍDALA KRÁTCE PO SVATBĚ TETA MĚLA ZLOMENOU NOHU A JÁ JSEM JI NAPODOBOVALA JAK KULHÁ A SMÁLA SEM SE JÍ A ZA TREST JSEM SI VE ŠKOLE ZLOMILA RUKU A TAKY JSEM MĚLA SÁDRU A PAK TETU PO 3 DÍTĚT VE 33 LETECHI POSTIHLA ROZTROUŠENÁ SKLEROZA KTEROU NĚJAK ZVLÁDALA A MĚLA JEŠTĚ 4 DÍTĚ AŽ V 50LETRECH UPADLA PO BYTĚ CHODILA SE ŽIDLÍ MĚLA ZLOMENOU NOHU KTEROU OPEROVALI A ZKAZILI TO MĚLA NOHU O 7CM KRATŠÍ A SKONČILA NA VOZÍKU MANŽEL SE O NÍ STARAL NOSIL JI NA RUKÁCH JÁ JSEM K NÍ JEZDILA POMÁHAT S UKLIDEM JINAK VAŘENÍ A VŠE ZVLÁDALA Z VOZÍKU MANŽEL JI S KLUKAMA NAD GARÁŽÍ POSTAVILY BYTY MALOU KUCHYNKU OBYVÁČEK A LOŽNIČKU VŠUDE SE DOSTALA S VOZÍKEM A V GARÁŽI JI UDĚLAL VÝTAH ABY MOHLA JET VEN STOU SKLÉROZOU SE PRALA STATEČNĚ AŽ ASI DO 73 LET A TEN KONEC BYL KRUTÝ RÁDA NA NÍ VZPOMÍNÁM ZDRAVÍM NOČNÍ LINKU EVA Z KRAKONOŠOVA TETA BYL NEJMLADŠÍ SESTRA MAMKY UŽ TAM JSOUSPOLU NAHOŘE
Michal Sedlák z Myšlína|Dobrý večer! Mám jenom jednu tetu. A pak ještě sestřenice. Kvůli neshodám mezi tátou a jeho sestrou, mou tetou, se s nimi nestýkáme. Jako kdybych já za to mohl. Takže to je, jako kdybych tetu vůbec neměl. Ani nevím, zda stále žije. Naposledy jsem svou tetu viděl v raném dětství. Vzpomínám na jeden moment, kdy se při návštěvě u nich na chatě vyklonila z dveří, v ruce držela kelímek a vysokým hlasem pronesla: „Míšo, nechceš smetánek?“ Tenhle výrok máma potom opatřila jedním takovým kousavým dodatkem („Je takový dozelena.“). Výrok s tímhle dodatkem se u nás pak při veselých chvílích připomínal. (Nevím, zdali se tento výrok hodí k uveřejnění do rádia, třeba vtipný není, ale rodinné hlášky jsou prostě rodinné hlášky, však víte.) Dobrou noc všem.
Pepa| Zdravím N.L, ! Když jsme odcházeli od tety Božky ze Suchdola, ukázal jsem na dveře WC, že se mi líbí panáček nalepený na dveřích. Teta panáčka odtrhla a darovala mi ho. Při návštěvě jiné tety jsem ukázal na modrou skleničku na kávu, že se mi líbí. Přes můj odpor mi ho vnutila. Při další návštěvě jsem jí přivezl jinou, podobnou skleničku.
Petra z Pardubic |Dobrý večer,
já mám tety dvě a potom jednu rodinnou známou, které říkáme teta Ziková. Je to moji babičky kamarádyka. Moje máma tetě Zikový volala, protože chtěla vědět, kde má její syn na Kladně hrob a teta mámě odpověděla , že v Praze na Žižkově. Teta měla totiž puštěnou televizi a nerozuměla jí. Já ten hovor slyšela a dostala jsem záchvat smíchu. Hezký zbytek víkendu přeje Petra z Pardubic.
franz|sestra mého pana otce se dožila 100 let a hovořila lépe německy než česky, byla to obchodnice kožešnického oblečení, vzhledem k tomu, že žila ve stejném městě , jako naše rodina, máme hroby vedle sebe, vzpomínám, že měla už cca 95 let a ta mne dokázala vždy připomenout, že je nezbytné se starat o hroby našich předků s láskou a úctou, tak jako jedno z přikázání , cti otce svého a matku svou abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi, z chaloupky pod lesem v bílých karpatech zdraví noční linku pan franz, to je odkaz, který přenáším i na své syny, musím ještě podotknout, že vykání pánům rodičům i tetě a strýci bylo samozřejmností a myslím si, že tak to má být, úcta a vážnost k těm, kteří vám poskytli tu největší oporu v životě