Sexuálně přenosné choroby jsou někdy nenápadné a člověk je nevědomky šíří dál

31. leden 2018
Muž a žena v posteli

Chlamydie, papillomavirus, herpes – strašáci spojení s pohlavním životem současnosti. Týkají se většinové populace a promořenost jimi je vysoká. Třeba v případě lidského papillomaviru se odhaduje na 80 procent.

O sexuálně přenosných chorobách mluvila v pořadu Zdravíčko Českého rozhlasu České Budějovice gynekoložka Dana Preslová.

Chlamydie

Chlamydie patří mezi bakteriální infekce a nemusejí být takovým postrachem, za jaký jsou považovány. Na bakterie totiž obecně zabírají antibiotika. „Jsou to ale mikroorganismy zvláštní v tom, že nemají buněčnou stěnu, a tak se někdy sice chovají jako bakterie, jindy se ovšem tváří jako viry,“ upozorňuje Dana Preslová. Z toho plyne, že antibiotika na ně fungují jenom některá a jenom někdy.

Běžnými kultivačními metodami navíc chlamydie podle Dany Preslové nenajdeme, takže když se při vyšetření na tuto infekci nemyslí, tak se na ni nepřijde. „Pokud problémy u pacientky nebo pacienta přetrvávají, musí udělat lékař specializované vyšetření,“ dodává.

„Inkubace u chlamydiové infekce trvá obvykle jeden až tři týdny, potom se objeví nespecifické výtoky, svědění, problémy s močením, pobolívání břicha. Není to strašné, ale obtěžuje to denně a dlouhodobě,“ popisuje gynekoložka obtíže žen.

U mužů je tomu podle ní obdobně: „Řezání, pálení, mírná bolest varlat, trochu oteklé uzliny, netypický výtok – opět nic, co by se nedalo vydržet nebo co by bránilo člověku chodit do práce. Muži to obvykle nedovedou pojmenovat, necítí se dobře, ale nic moc jim není.“

Pro lékaře to znamená aktivně původce problémů hledat a infekci léčit, jinak může způsobit abscesy (opouzdřený hnis) nebo sterilitu (neplodnost).

„Většina lidí ale vůbec žádné příznaky nemá. Infekce se u nich nerozvinula a ani o ní neví. Jenže všichni jsou přenašeči!“ varuje Dana Preslová. Proto je chlamydie ve světě tak rozšířena. Ví se asi o 100 milionech případů, ale možná až třikrát tolik je těch neodhalených.

Papillomavirus

Virové pohlavně přenosné choroby zastupuje lidský papillomavirus. „To je chleba nás gynekologů. Každý už ví, že papillomavirus může způsobovat rakovinu, každý se ho bojí. Ale existuje kolem 200 typů těchto virů a jen kolem 20 jich rakovinu opravdu vyvolává. A ještě je to tak, že zdaleka ne u každého. Ve více než polovině případů je tělo člověka schopno virus vyloučit. Záleží na imunitní situaci každého z nás, jestli zůstaneme přenašeči, nebo onemocníme,“ vysvětluje lékařka.

Podstatné je, že kromě chráněného styku existuje možnost medicínské prevence. „Na trhu jsou tři vakcíny, první proti nejčastějším dvěma původcům rakoviny děložního čípku, konečníku, střeva či hltanu, další vakcína zahrnuje i dva nekarcinogenní typy způsobující bradavičky na děložní sliznici a nově je k dispozici i vakcína proti devíti kmenům papillomaviru. Žádná tedy nepokrývá celé spektrum oněch dvaceti nebezpečných mutací, ale ty nejrozšířenější ano,“ říká Dana Preslová s tím, že je potřeba začít s očkováním včas, ideálně před prvním pohlavním stykem.

Očkovat lze i v pozdějším věku, ale odpověď imunitního systému už nemusí být tak dobrá. „U dívek jsou dnes již vidět výsledky, nálezy na čípku klesají,“ pochvaluje si gynekoložka, „začíná se s očkováním i u chlapců. Muži sice nemívají rakovinu penisu tak často, ale rozhodně jsou přenašeči. Budeme-li mít proočkovanou populaci na nejčastější kmeny, hodně to situaci pomůže.“

Herpes

Herpes simplex je virové onemocnění a podobá se oparům, jaké známe ze rtů. „Tento virus působí v oblasti pohlavního ústrojí a konečníku. Objeví se puchýřky, svědění, pálení, prasklinky i rány hlubokého charakteru, které jsou velmi bolestivé,“ popisuje Dana Preslová.

Zákeřné je na tom to, že je má člověk v těle celý život a celý život je tedy i přenašečem, ať už se nachází v akutním stádiu, anebo ne. „Opary čekají na svou chvíli a objeví se třeba při malém oslabení organismu. Přítomnost herpesviru v těle je nebezpečná také v těhotenství. Virémie, rozmnožení v krvi, může ohrozit plod v raném stádiu, později se volí císařský řez, aby nedošlo k nakažení dítěte při průchodu pochvou,“ připomíná lékařka.

A léčba? Při nekomplikovaném výskytu běžnými antivirotiky. Herpes genitalis by ale měl raději vidět i dermatolog, aby vyloučil případné jiné pohlavní onemocnění, které se může v počátečních stádiích projevovat obdobně.

  • Životní styl
  • Publicistika
  • choroby
  • sexuální
  • herpes
  • papillomavirus
  • chlamydie