Rybníkářství na Jindřichohradecku

KNIŽNÍ TIPY

Antonín Líman: Věčný polštář z trávy
Rozhlasové setkání se vzácným člověkem a překladatelem Antonínem Límanem si můžete díky Radioservisu doplnit i četbou. V edici Osudy totiž vycházejí Límanovy vzpomínky nazvané Věčný polštář z trávy, vysílané v autorově podání na stanici ČRo3. Tento významný český japanolog, jehož i sami Japonci velmi ctí, se narodil v roce1932 ve Staré Boleslavi a po roce l968 zakotvil v Torontu, kde působil na japonské univerzitě. Napsal několik knih o japonské kultuře a výborně také překládá klasickou poezii. Ta je mimochodem velmi krásná a vhodná ke zklidnění našich pádících myšlenek.

Antonín Líman: Věčný polštář z trávy|foto: Radioservis

Pavla Smetanová: Pod cypřišem se sklenkou ouza a jiné příběhy
Pavla Smetanová, za Řeka provdaná Češka žijící na ostrově Korfu, napsala před časem knížku vtipných postřehů z řeckého světa Příběhy z olivového ostrova aneb Když na Korfu kvetou jabloně. Na tu teď navazuje další knížkou Pod cypřišem se sklenkou ouza a jiné příběhy. Opět se tu setkáme s jejím manželem Adónisem a dvěma dětmi a seznámíme se s všedními dny obyčejných Řeků, jejichž přístup k životu nás často překvapí i pobaví. Pavla Smetanová píše i o svých pocitech cizinky, hře na saxofon nebo chování českých turistů – vrací se tak k tématům, která otevřela už ve své první knížce. Vydává Nakladatelství Lidové noviny.

Pavla Smetanová: Pod cypřišem se sklenkou ouza a jiné příběhy|foto: Nakladatelství Lidové noviny

Jan Rychlík: Češi a Slováci ve 20. století – spolupráce a konflikty 1914–1992
Dvacet let po rozpadu Československa vychází v aktualizované a doplněné verzi kniha Jana Rychlíka Češi a Slováci ve 20. století – spolupráce a konflikty 1914–1992. Rychlík čerpal hlavně z archivních pramenů a zaměřil se především na slovenskou politiku v době společného státu. Knihu vydal Vyšehrad.

Jan Rychlík: Češi a Slováci ve 20. století – spolupráce a konflikty 1914–1992|foto: Nakladatelství Vyšehrad

Velká turistická encyklopedie – 14. díl: Hlavní město Praha
Knižní klub uzavřel Velkou turistickou encyklopedii naší republiky 14. dílem. Vlastně úplně poslední bude prémiový svazek věnovaný Slovensku pro ty, kdo si opatřili všechny předešlé. Jde opravdu o hodně velké publikace, které zahrnují na 35 000 hesel, tedy turistických cílů – nejen památek, ale i přírodních zajímavostí nebo různých kuriozit, lákajících pozornost turistů. Jednotlivá hesla jsou doplněna malými barevnými fotografiemi. Autory jsou dva novináři, Petr David a Vladimír Soukup.

Velká turistická encyklopedie – 14.díl_Hlavní město Praha |foto: Knižní klub

Ivona Březinová: Blbnutí s Oscarem
Za podivným názvem Blbnutí s Oscarem se skrývá nová knížka pro mladé čtenáře, kterou napsala Ivona Březinová. Ta už má za sebou několik knih z volné série literárních cestopisů, s nimiž můžeme putovat po stopách slavných autorů (například Boženy Němcové nebo Karla Hynka Máchy). Onen Oscar z názvu nové knihy je Oscar Wilde a do Dublinu se za ním vydává parta maturantů. Co z odkazu tohoto velmi kontroverzního autora tam najdou? Knihu vydává Albatros.

Ivona Březinová: Blbnutí s Oscarem|foto: Nakladatelství Albatros

NÁŠ HOST

Hostem je baštýř a spoluautor knihy Rybníkářství na Jindřichohradecku Michal Kotyza. A proč se rozhodl za pomoci Miroslava Huleho zpracovat historii rybníků v této oblasti?

Michal Kotyza, Miroslav Hule: Rybníkářství na Jindřichohradecku|foto: Michal Kotyza, Miroslav Hule

RECENZE Mileny M. Marešové

Linda Grantová: Když jsem žila v moderní době

Linda Grantová: Když jsem žila v moderní době|foto: Nakladatelství Kniha Zlín

Spisovatelka Linda Grantová se narodila na počátku padesátých let minulého století v Liverpoolu. První román vydala ve svých pětačtyřiceti letech. Dodnes napsala pět románových knih, úspěšných, dokonce prestižně oceňovaných. Mezi nimi dílo Když jsem žila v moderní době, za které autorka získala cenu za nejlepší ženský román.

Tolik faktografie knihy. Její obsah popisuje poválečné období, kdy si mladá žena v Anglii uvědomuje svoje židovské kořeny, pátrá po svém původu a rozhodne se odjet do Izraele a být při úsilí o založení samostatného státu. Slovo „moderní“ v názvu knihy tak má zřejmě evokovat souvislost s tzv. „moderním státem Izrael“, o nějž usilovalo sionistické hnutí od devatenáctého století a k jehož nezávislému vyhlášení došlo v roce 1948.

V takto řečené nabídce působí kniha Když jsem žila v moderní době velmi lákavě. Téma, kterého se autorka ujala, je neotřelé, a navíc ho nezpracovává z pozice nekritického obdivu. Není to jenom pouť utlačovaných za spravedlivými nároky. Grantová popisuje také násilné akce, nečisté praktiky, které mají ospravedlnit tzv. správnou věc. Do této míry je její kniha zajímavá a snad i přínosná.

Bohužel dobře volenému tématu Linda Grantová jako by nestačila v literárním zpracování. Příběh, který stvořila, má možná rysy postmoderní nadsázky, ale přesto, tváří-li se že opravdu stojí o prozkoumání pocitů při hledání původu, dokumentování názorů na jistou závažnou společenskou, politickou i kulturní změnu, by bylo zapotřebí vytvořit příběh věrohodnější.

Konstrukce je přijatelná – třiadvacetiletá Evelyn Sertová se vydává na cestu do Izraele v roce 1946, kdy je země pod britskou správou. Projde zkušeností v kibucu, usadí se v Tel Avivu. Poznává příslušníky židovského národa ortodoxní i liberální. Sama s praktickou vírou zkušenost nemá. A zde se začíná Grantové stavba bortit. Obraz Evelyn je nepřiléhavý, autorka opomíjí detaily, s postavou posouvá jako s figurkou po šachovnici, ale pravidla si přizpůsobuje. A tak Evelyn s sebou vláčí obrovskou lahev vlasové vody, odbarvuje si vlasy, výrazně si líčí rty a prohlašuje se za Britku. Nechá se přesvědčit, že z ní bude skvělá špionka, jako kdyby šlo o nějaký tělesný příznak, a tak tedy donáší na návštěvnice kadeřnického salonu. Co asi, když komentuje: „A já dál upravovala a stříhala vlasy v salonu a naslouchala tam povrchním tlachům zákaznic.“ To už je téměř směšné, protože hrdinka je evidentně naivní a podstata židovského boje za nezávislost ji vlastně nezajímá. Oč jí jde? To je právě nezodpovězená otázka.

Evelyn, prochází světem, jemuž nerozumí, dokonce konspiruje, ale její osobnosti chybí nějaký výraznější rys, zájem, dokonce potřeba, nepočítáme-li lásku k židovskému bojovníkovi a teroristovi Johnnymu. Nakonec mladá žena z Izraele odjede zpět do Anglie a nejbystřejší myšlenka, kterou nám sdělí, zní: „Můj ty bože, za poslední půlstoletí udělalo kadeřnictví a líčení takový pokrok a samozřejmě díky Židům: Estée Lauderové nebo Vidalu Sassonovi, o kterém málokdo ví, že patřil k ostendským Židům, kteří se ve čtyřicátém osmém vydali do Izraele bojovat za novou zemi. Důkaz toho, že i kadeřníci jsou k něčemu dobří.“

Kadeřníci tedy svoji šanci využili. Linda Grantová ji v knize Když jsem žila v moderní době nechala marnotratně uplynout.

SOUTĚŽ
Správná odpověď: román Josefa Kopty Hlídač č.47 (11 lístků poštou, 14 vzkazů, 72 mailů, všechno správně )

Výherci: Jana Černá, Jindra Dvořáková, Z.Gajdošová, E.Jindrová, P. Kopecký, M.Maroušková

Nová hádanka: 9. dubna před 5 roky zemřel Zbyněk Fišer. Básník a filozof, který se objevuje i v některých knihách svého přítele Bohumila Hrabala, pocházel z Prahy, ale počátkem 90. let se přestěhoval do Bratislavy, protože se mu doma leccos přestalo líbit (snad i na protest proti rozdělení Československa). Pravda je, že se nehodil do žádného politického režimu a vždycky byl nepohodlný – za socialismu i za kapitalismu. Známější je pod pseudonymem, na který se dnes ptám.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.