Rozhovor se spisovatelem C. D. Paynem

Mládí v hajzlu

Tipy na knihy Delphine de Vigan, Vlastimila Vondrušky, Hermanna Hesseho, Jana Záhoříka a Vojtěcha Morsteina; Rozhovor s C. D. Paynem; Recenze Mileny Marešové na knihu Jevfrosiniji Kersnovskaji Jaká je cena člověka. Vzpomínky z vyhnanství a gulagu; Soutěž


KNIŽNÍ TIPY

Delphine de Vigan: Noc nic nezadrží
Francouzská prozaička Delphine de Vigan se asi nejvíc, a to i u nás, proslavila svým výborným románem Ani později, ani jinde. Můžeme se těšit, protože kniha, kterou teď vydává Odeon, ho zřejmě ještě předčí. Svědčí o tom alespoň četné literární ceny a čtenářský ohlas. Kniha se jmenuje Noc nic nezadrží a je to příběh autorčiny matky, jakási rodinná sága nebo zpověď. I náš vlastní život velmi ovlivňují věci, které kdysi potkaly naše předky – o tom píše v nové knize Delphine de Vigan

Noc nic nezadrží (Delphine de Vigan)

Vlastimil Vondruška: Jednooký král Václav I., 2. díl Přemyslovské epopeje
Jestli si potrpíte na historické romány Vlastimila Vondrušky, budete mít radost z jeho nové knihy, kterou asi jen tak za večer nepřečtete. Druhý svazek jeho čtyřdílné Přemyslovské epopeje má dobrých 600 stran a jmenuje se Jednooký král Václav I. Připomenu, že první svazek Velký král byl věnován Přemyslu Otakaru I. Ten svého syna Václava I. připravuje na roli panovníka a učí ho vládnout i válčit. Václavovy osudy po otcově smrti, problémy, s nimiž se bude muset potýkat a také jeho politické sny - o tom všem se v této knize dočtete – zpracováno ovšem čtivou velmi přístupnou beletristickou formou. Vydává Moba.

02722698.jpeg

Hermann Hesse: Radosti zahradníka
Spisovatel Hermann Hesse rád zahradničil, víte to? Autor Siddhárty a Stepního vlka napsal i knihu, kterou byste od něj nečekali – totiž Radosti zahradníka: píše o tom, jak příroda a zahradničení uklidňovaly jeho mysl a jak ho těšily. V novince z Arga najdete i autorovy akvarely a fotografie.

Radosti zahradníka (Hermann Hesse)

Jan Záhořík: Dějiny Rwandy a Burundi
Edice Dějiny světa z Nakladatelství Lidové noviny má nový titul – jsou to Dějiny Rwandy a Burundi od afrikanisty Jana Záhoříka. Píše o těchto dvou zemích ve středu Afriky nejen jako historik, ale seznámí nás také s krajinou, jejími obyvateli a také kulturou tohoto kousku světa. Mimochodem je to vůbec první česká práce, kterou jim kdy kdo věnoval.

Dějiny Rwandy a Burundi (Jan Záhořík)

Vojtěch Morstein: A přece se netočí
Vojtěch Morstein se zlobí na esoteriky a okultisty a píše knihy, které by měly podpořit a mobilizovat náš zdravý rozum. Po knize Utopený Archimédes, což je starší práce tohoto vědce, teď vychází knížka nazvaná A přece se netočí, což je její nová rozšířená a upravená verze. Vedoucí brněnského Ústavu biofyziky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity nabízí čtenářům slovník vykládající nejrůznější pojmy z léčitelství, esoteriky a okultních věd - nepřekvapí, že knihu vydává známá skeptička Věra Nosková v nakladatelství, které nese její jméno.

A přece se netočí (Vojtěch Morstein)


NÁŠ HOST

Americký spisovatel C. D. Payne je autor kultovní série Mládí v hajzlu. Při úterní návštěvě Českých Budějovic představil v rámci cyklu scénických čtení Listování svou knihu Neviditelný.

Neviditelný (C. D. Payne)
0:00
/
0:00


RECENZE Mileny Marešové

Jevfrosinija Kersnovskaja: Jaká je cena člověka. Vzpomínky z vyhnanství a gulagu
Že pro totalitní režimy je cena lidského života mizivá je zřejmé z výčtů, statistik i vzpomínek. Politická vězeňkyně Jevfrosinija Antonovna Kersnovskaja, kterou sovětský režim týral a věznil téměř dvě desetiletí, zapsala svoji přímou zkušenost z vyhnanství v sovětském gulagu v roce 1960 do dvanácti tlustých sešitů a opatřila je sedmi sty kresbami. Nakladatelství Ikar jich v knize Jaká je cena člověka použilo 284.

Jaká je cena člověka. Vzpomínky z vyhnanství a gulagu (Jevfrosinija Kersnovskaja)

Jevfrosinija Antonovna Kersnovskaja se narodila roku 1907. Po otci pocházela z polského hraběcího rodu, po matce z významné řecké rodiny. Její dědeček sloužil jako plukovník ruské armády v Turkestánu a nakreslil první mapu afghánské hranice. Otec byl právník a kriminalista v Oděse, odkud po revoluci utekl na své panství do Besarábie, tehdy součásti Rumunska. Po záboru Besarábie Sovětským svazem v roce 1939 přišla rodina o majetek a Jevfrosinija Kersnovskaja byla odsunuta do narymské tajgy na středním Obu k otrocké práci. Po pokusu o útěk byla obviněna z rozvracení sovětského zřízení a odsouzena k trestu smrti, změněnému na deset let nápravného pracovního tábora. Novosibirsk, Barnaul, Norilsko, práce v lese, v márnici, v dole. Po propuštění v roce 1960 žila Kersnovskaja s matkou v Jessentukách na jihu tehdejšího Sovětského svazu. Zemřela roku 1994.

Podrobnou zprávu, kterou Jevfrosinija Kersnovskaja vypracovala, lze hodnotit stěží. Obsah, popisující nesmyslnou degradaci lidskosti, je samozřejmě ohromující, deprimující v té masivní, jednoznačné, bezhlavé likvidaci, nadvládě násilí a necitelné bezohlednosti.

Vedle toho je zvláštní způsob autorčina vyprávění, které, zdá se, občas sahá až za hranici uvěřitelného. Paní Jevfrosinija přijímala nezasloužený trest s odhodláním. Ba s nadšením se pouštěla do nejnemožnějších a nejtěžších úkolů, jako byla například práce v dole, nebo v márnici. Když byla přidělena jako zdravotnice do nemocnice, vypadá to z jejího líčení jako špičkové pracoviště a ona sama jako lékařská kapacita. V autorčině povaze musela být zvláštní směs naivního optimismu občas až sebemrskačského, jestliže dokázala tak podrobně překonat a reflektovat vlastní útrapy, navzdory faktu, že smrt byla v tom prostředí ještě více než na příslovečném „denním pořádku“.

Ale míru věrohodnosti v knize vypravující o věcech natolik vymknutých z normálu, jako je tato, změřit nejde. Kersnovskaja byla zatčena ve třiceti letech. Na Sibiři a v gulagu strávila dvacet let. Přesto nelze říct, že svá nejlepší léta ztratila. Prožila je v absurditě, v alogickém systému. Jestliže byla schopna vše, o čem píše prožít a přežít, pak je třeba číst i její svědectví s náležitou úctou.


SOUTĚŽ

Správná odpověď: F. L. Věk.
Výherci: B. Baštová, R. Janoušková, D. Kalvasová, H. Miškovská, R. Srchová, J. Šonková
Nová hádanka: 16. září roku 1817 byl ve věži kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem byl nalezen rukopis, který obsahoval 14 básnických skladeb – doba vzniku – pravděpodobně 13. století. Královédvorský rukopis spolu se svým bratříčkem rukopisem zelenohorským se stal na dlouhá léta předmětem vášnivých vědeckých sporů, do kterých se často zapojovala i laická veřejnost. Nešlo totiž o nic menšího než národní sebevědomí, které by existence starých literárních památek velmi pozvedla. Dnes už víme, že šlo o falsa: ptáme se na jména dvou mužů, kteří jsou považováni za autory – vlastně falsifikátory těchto rukopisů. Abyste se moc netrápili, stačí nám příjmení!