Prsten královnin. Příběh krásné Kunhuty Uherské, která zažila vrchol i pád, čte Norbert Lichý
Půvabná, vášnivá a temperamentní Kunhuta Uherská se v pouhých šestnácti letech provdala za Přemysla Otakara II. Přestože byl sňatek uzavřen především z politických důvodů, šlo o manželství šťastné a láskyplné. Poté, co král v roce 1278 padl v bitvě na Moravském poli, našla si jiného muže, Záviše z Falkenštejna, šlechtice z mocného jihočeského rodu Vítkovců.
Královna Kunhuta byla výjimečná žena, která zažila vrchol i pád. Její příběh vypráví spisovatel Karel Schulz v povídce Prsten královnin, která vyšla v roce 1941 ve stejnojmenné knize.
Pro Český rozhlas ji v roce 2009 načetl herec Norbert Lichý.
Norbert Lichý (1964-2024)
Herec Norbert Lichý spolupracoval s rozhlasem dlouhá léta. Kromě mnoha povídek načetl také řadu delších literárních děl. V roce 2006 to byla desetidílná četba na pokračování z románu Romana Ludvy Jezdci pod slunečníkem, v roce 2015 patnáctidílná četba z bestselleru Francouze Henriho Charrièra Motýlek, za kterou získal ocenění Neviditelný herec.
V roce 2022 načetl autobiografickou knihu spisovatele a havíře Ivana Landsmanna. Poslední Lichého velkou prací pro rozhlas byla patnáctidílná četba z knihy Terezy Brdečkové O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha, kterou nahrál v loňském roce.
Norbert Lichý zemřel 16. ledna 2024 ve věku 59 let.
Karel Schulz (1899-1943)
Karel Schulz se narodil v roce 1899 v Městci Králové do navýsost kulturní rodiny. Dědeček Ferdinand byl literární kritik a spisovatel, teta Anežka kritička a libretistka, otec Ivan překladatel z angličtiny a severských literatur, maminka Jarmila, sestra pěvce Otakara Mařáka a neteř malíře Julia Mařáka, harfistka.
Karel Schulz začal studovat práva, později ale přestoupil na medicínu se specializací na psychiatrii.
Publikovat začal už ve 20. letech. Debutoval v roce 1922 proletářským románem Tegtmeierovy železárny, o rok později mu vyšla sbírka básnických a prozaických textů Sever – Jih – Západ – Východ, která korespondovala s estetikou avantgardního Devětsilu.
Schulz byl členem Devětsilu, ale byl z něj vyloučen poté, co ho Vladislav Vančura obvinil z toho, že se při psaní povídky Hughesův ústav až příliš inspiroval R. L. Stevensonem. Schulzovo avantgardní období skončilo nejen kvůli vyloučení z Devětsilu v roce 1926, ale i následkem autorovy konverze ke katolicismu, k níž došlo ve stejném roce.
V letech 1927 až 1930 působil v brněnské redakci Lidových novin, kde psal soudničky a divadelní a filmové kritiky. Po návratu do Prahy se stal parlamentním zpravodajem Lidových listů (1930 až 1935) a poté vedoucím redaktorem Národní politiky (1935 až 1942).
Na začátku 40. let vydal dva povídkové soubory – Peníz z noclehárny a Prsten královnin. Jeho nejznámějším dílem je historický román Kámen a bolest, první díl zamýšlené a nedokončené trilogie věnované životu a dílu slavného italského sochaře a malíře Michelangela Buonarrotiho. Román vyšel krátce před autorovou smrtí v roce 1942.
Karel Schulz zemřel 27. února 1943, bylo mu necelých 44 let. Pochován je v Praze na Olšanech.
Dcera Karla Schulze Jiřina se provdala za spisovatele Josefa Topola. V rodinné literární a umělecké tradici pokračovali i jejich dva synové Jáchym a Filip.
Související
-
Ota Pavel: Žluté růže. Jana Hlaváčová v roli matky, jejíž syn se nevrátil z horolezecké výpravy
Povídku o matce, jejíž syn se nevrátil z horolezecké výpravy na Kavkaz, napsal Ota Pavel. Vyšel z příběhu skutečného horolezce Zdeňka Bendy, který zahynul v 60. letech.
-
Na dosah ruky. Kapitán Exner, uhlazený bonviván a lamač ženských srdcí, na stopě zločinu
Ze starého secesního domu v Praze záhadně zmizí dvě staré, zřejmě bohaté sestry. Nikdo pro ně nepláče, ale najít by se měly. Kapitán Exner a jeho pobočníci začínají pátrat.
-
Jaromír John: Svatozář. Vyprávění o jednom ne moc povedeném manželství pro pobavení ostatních
Dokud je manžel na frontě první světové války, domov vidí jako ráj na zemi. Po návratu se mu ta jeho „Mařena“ zase začíná pěkně zajídat. Poslechněte si tragikomický příběh.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.