Proč platí obyvatelé Tábora za vodu téměř nejvíce v republice?
Obyvatelé Tábora platí za vodu téměř nejvíce v republice. Bude to platit i dobudoucna?
Voda má v jihočeském Táboře pomalu cenu zlata. Hlavním důvodem tohoto stavu je rozsáhlá rekonstrukce kanalizační sítě. Průměrná cena jednoho krychlového metru vody je na úrovni jedné stokoruny. To je ve srovnání s okolními městy skutečně hodně. Například v nedalekém Chýnově přijde stejný objem vody na polovic.
Vysoké poplatky za vodu některé lidi motivuje, aby šetřili. Jiní to zas tak moc neřeší. Na začátku všeho bylo rozhodnutí o obří investici do vodárenské infrastruktury. Tři sta milionů korun pokryly peníze z evropské dotace, další miliardu půjčil jeden z bankovních domů.
Velká investice do rekonstrukce zajistila obnovu zhruba deseti procent kanalizační sítě. To, že za vysokou cenou vody v Táboře, je především závazek splácet miliardovou půjčku, přiznává i šéf vodárenské společnosti Táborsko Milan Míka.
Cena vody se přesto v příštím roce navýší zhruba o inflaci, která se pohybuje pod třemi procenty. Podle starosty Fišera je to proto, že se daří držet odebírané množství vody na dosavadních hodnotách. Uvidíme tedy, jak to s cenou vody bude na Táborsku vypadat do budoucna. Věřme, že nedojde k naplnění přísloví „Kdo si myslí, že dvakrát do stejné vody nevstoupí, často do ní spadne“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.