Pracoval v elektrárně, pak začal psát knihy. Dodnes jich František Niedl vydal skoro dvacet

František Niedl se tak hodně vzdálil své původní profesi. Pracoval totiž je elektrotechnik. „Po vojně jsem dostal zajímavé zaměstnání na vodní elektrárně v Soběnově. Tam jsem měl poměrně dost času na přemýšlení a začal uvažovat o psaní. Konečným impulsem ale bylo, že se mi nelíbily knihy, které jsem četl. To mě docela vyburcovalo a řekl jsem si, že tohle snad dokážu taky,“ vypráví.

Napsal tak první román s názvem Skleněný vrch. Donesl rukopis do vydavatelství a kniha skutečně vyšla. Vypráví příběh špičkového automobilového závodníka, který se musí vyrovnat s životem na vozíku po těžké nehodě.

František Niedl do knihy promítl svou lásku k automobilovému sportu a chtěl popsat osud člověka, který se dostal do krizové situace. „Inspirovaly mě i příběhy invalidů, ale tehdy byli tito lidé dost odstraněni z veřejného života, žili v různých ústavech. Já jsem jel v roce 1982 poprvé do Rakouska a už u dálnice jsem viděl spoustu toalet pro postižené. Uvědomil jsem si, že tam pro ně dělají tolik,“ komentuje.

Řada knih Františka Niedla bývá označována jako temné historické thrillery. Autor říká, že má rád hlavně středověk, období gotiky, které si spojuje s chladem a zimou. „Vždycky mi byly vzorem obrazy z Markéty Lazarové a Údolí včel. Tam je ten středověk tak, jak já si ho asi představuji. Čtenáři mi často říkají, že si s mými knihami opravdu připadají jako ve středověku. Možná to bude tím, že do děje vstupuji s hrdiny, prožívám to s nimi. Často jsem pak skutečně unavený psychicky i fyzicky,“ dodává.

Pavoučí síť (František Niedl) |foto: MOBA

Při psaní historických knih se také neobejde bez předchozího studia, zjišťování faktů. „Pokud bych to neudělal, z knihy by vznikl brak. A není nic horšího, než když autor svým dílem uráží čtenáře. Studium faktů je poměrně pracné i vzrušující, někdy mě odvede úplně jinam, než chtěl, ale stojí to za to,“ říká.

Na českém trhu dosud vyšlo 18 knih Františka Niedla. Na konci října k nim přibyde novinka Dotek zla. Zatím největší úspěch měl Útěk do pekel – příběh člověka, který je od 15. března 1938 deset let na útěku. Spisovatel tento román označuje za svůj stěžejní. Podle svých slov jej psal úplně spontánně a především pro sebe. Letos přitom už Útěk do pekel vyšel ve třetím vydání.

Na psaní je podle Františka Niedla skvělé také to, že přináší spisovateli psychické uvolnění. „Když mě někdo naštve, můžu si to vybít na postavách v románu. To není trestné, nikdo mi nemůže nic vyčítat a já se uvolním,“ směje se.

Své hrdiny ale málokdy zabíjí. „Většinou je nenechávám umřít, zůstává jim alespoň vlásečnicový tep. Není to proto, že bych kalkuloval a počítal, že o nich budu psát další knížku, ale já s nimi žiji kus života a tak se s nimi sblížím, že je mi líto je potom nechat umřít,“ říká.

I když poslední roky tráví hlavně psaním, číst František Niedl nepřestal. „Když dokončím knihu, odpočívám a začnou čtenářské orgie. Pustím se do nějakého oddychového žánru ze současnosti, detektivky,“ uzavírá.