Postupné ubývání ryb piskořů pruhovaných a sekavců podunajských, ale taky mihulí potočních nás upozorňuje na zhoršování kvality životního prostředí a mizení některých biotopů

19. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ochránci přírody našli v Chrudimce mihuli potoční

Piskoř patří ke chráněným, sekavec k silně ohroženým druhýma mihule ke kriticky ohroženým živočichům. Na jihu Čech žijí například v povodí Lužnice nebo v některých čistších rybnících. S hydrobiologem Milanem Muškou si povídá Jitka Cibulová Vokatá.

Piskoř dostal jméno podle toho, že na suchu vydává zvuk podobný pískání, při tom, jak z vydechuje. Jedná se o rybu s mnoha zvláštnostmi. Aby snáze přežíval v mělkých vysychajících vodách s častým nedostatkem kyslíku, vyvinulo se u něj střevní dýchání. Tato Vzdušný kyslík vstřebává sliznicí střeva. Tuto rybu můžeme nazvat i barometrem. Piskoř totiž s blížícími se tlakovými změnami vyplouvá k hladině. 

Mihule potoční

Sekavec má pod okem trn, který může vztyčit a zranit nepřítele. Není ale nebezpečný.

Mihule dospívá v pátém roce života. Během vývoje v dospělce zakrňuje trávicí trakt. Proto dospělec potravu nepřijímá a po tření mihule hynou. Samice v období tření klade zhruba 1500 jiker. Z nich se líhnou larvy, které se zahrabávají do bahna, kde žijí 3 – 5 let.

A co je třeba udělat pro záchranu těchto živočichů? Řeky by se měly dostat do původního stavu. Vytvořit meandry, tak aby se klikatily jako v minulosti, tak aby v nich byly znovu původní biotopy. Jihočeští vědci se o něco podobného chtějí pokusit v řece Nežárce, ve které žili v hojném množství piskoři.

autoři: Český rozhlas České Budějovice , Jitka Cibulová Vokatá | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová