Poblázněná múza políbila krumlovského kováře
Karel Smeykal je kovář z Českého Krumlova. Muž na vrcholu svých fyzických sil, nebál bych se říct ještě mladý chasník.
Řemeslu se věnuje už dobrých patnáct let, ale před asi dvěma lety jej náhle políbila trochu bláznivá múza, která mu do rukou vetkla kytaru a zaplavila jeho nitro přívalem emocí, co nemohly zůstat spoutané uvnitř.
A tak muzikant a básník, který vlastně nikdy nic kloudného nenapsal a na nástroj brnkal jen pár oposlouchaných skladeb, nabral druhý dech. Písničky, kterých v krátké době napsal několik desítek, jsou úchvatné svou jazykovou hravostí, upřímností intimních sdělení i hudební náruživostí chytlavých melodií a harmonické naléhavosti, zesílené procítěným přednesem.
Krumlovský Kovář, ještě nezpíval na velkých pódiích, jeho písničky ještě dosud nikdo nenahrál a v magazínu Druhý Dech zazněly v rozhlasové premiéře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka