Po teplé zimě s dostatkem potravy bude víc divokých prasat. Způsobí opět velké škody na loukách a polích

„Tato louka se podobá více rozoranému poli než travnímu porostu, jsou tu díry třicet až čtyřicet centimetrů hluboké,“ ukazuje louku, na níž řádili divočáci, předseda Zemědělského družstva Brloh na Českokrumlovsku Václav Jungwirth.

„Taková plocha je pro nás v první seči neskliditelná, i když ji upravíme, zavlečeme, snažíme se ji nějakým způsobem zkulturnit. To, co se tady poseče, se kvůli kontaminaci zemí a drny dává do kompostu. Z této plochy nemáme nic, jenom náklady,“ dodává.

Divoká prasata škodí na polích už řadu let. „Já v zemědělství pracuji asi 35 let a celou dobu řešíme škody způsobené divočáky. Bohužel ty škody narůstají. Zřejmě se divočáci mají v přírodě tak dobře, že jejich stavy rostou ne aritmetickou, ale geometrickou řadou,“ říká Václav Jungwirth.

Podle předsedy Českomoravské myslivecké jednoty v Českých Budějovicích Pavla Pletky se počet odstřelených divokých prasat loni zvýšil. Domnívá se ale, že i přesto se škody na zemědělských plochách nesníží.

Čtěte také

Lesníci spatřili nedaleko Písku vlka. Zřejmě je to samotář, který hledá nové teritorium

„Stačí dvě prasata a udělají velkou škodu. To by musela být vystřílena úplně. Problémy jsou hlavně v těch lokalitách, kde jsou hluboké lesy, kde má zvěř úkryt. Zajímavý postřeh z myslivecké praxe je ten, že pokud je velká úroda žaludů, tak potom prasata dělají škody na loukách. Schází jim bílkovina, proto chodí na louky, aby měla pestřejší stravu doplněnou nějakým broukem a žížalou,“ uvádí.

Většina myslivců spolupracuje se zemědělci a snaží se škody odpracovat. Tento způsob si vybrali například členové mysliveckého spolku v Jaroníně, kteří na poli Zemědělského družstva Brloh pravidelně sbírají kameny. „Z jednadvaceti členů nás vždycky tak osmnáct jde. Obsadíme tři traktory a zhruba třicetihektarové pole posbíráme. Je to ta nejjednodušší možnost, minimum, co pro zemědělce můžeme udělat, abychom alespoň nějak vynahradili škody,“ potvrzuje hospodář spolku Jan Švarc.

Některé spolky mají i stroj, kterým zrytou louku částečně dají do pořádku. „Tento stroj srovná poškozené porosty, přiseje tam travní směs, jak si zemědělec určí,“ popisuje myslivec Pavel Pletka.

Myslivci na loukách, kam divočáci chodí, také staví nové posedy a snaží se v těchto lokalitách zvýšit odstřel zvířat. Ten je ale problematický i kvůli stárnoucí členské myslivecké základně.