V centru Českého Krumlova se zabydlel bobr. Kácí stromy podél řeky Vltavy

„Tady je nádherně vidět, jak už si větve začal skládat do vody. Jednotlivé malé větvičky odštípané, ty potom spásá. Někdy si je zatáhne do tiché vody a tam hoduje,“ líčí provozovatel voroplavby v Českém Krumlově Radek Šťovíček.

Bobra pozoruje už delší dobu u městského parku. „Jeho práce tam započala asi koncem května minulého roku a postupně se rozšiřovala. Osobně si myslím, že tam někde asi bude mít noru. Pod skálou pod hotelem Růže jsou vidět natahané okousané větve,“ dodává.

Situaci sleduje i místní odbor životního prostředí a Povodí Vltavy jako správce toku. Právě státní podnik má poškozené stromy podél řeky odstranit. „My napravujeme jevy, které bobr způsobí, takže jde zejména o odstraňovaní padlých stromů, případně sanaci stromů poškozených natolik, že by se jevily jako nebezpečné,“ potvrzuje ředitel závodu Horní Vltava Jiří Baloun.

Pokud by hrozilo poškozování stromů přímo v českokrumlovském parku, muselo by město zřejmě přistoupit k oplocení kmenů. Takový postup se osvědčil na jiných místech. „Největší zkušenosti mají zaměstnanci zámeckého parku v Lednici. Když se kmen stromu při zemi obalí pletivem, bobr nemá šanci ho okousat,“ říká vedoucí regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny v Českých Budějovicích Jiří Bureš.

V okolí Českého Krumlova zatím bobři způsobili Povodí Vltavy jen menší škody. Naposledy bylo nutné odstraňovat padlé stromy a bobří hráze poblíž Papouščí skály. 

Podle Jiřího Bureše na jihu Čech žijí stovky bobrů. „Po svém vyhubení v 19. století se v posledních letech úspěšně šíří ze Šumavy do celého kraje. Jsou podél Vltavy a Otavy, ale i u Lužnice a Nežárky. Na jihu Čech panovaly obavy ze škod na rybničních soustavách, to se zatím naštěstí nepotvrdilo,“ uvádí.

Čtěte také

O téměř 170 netopýrů se musí postarat záchranná stanice Zoo Hluboká. Noční savce přinesli stavbaři

Velká aktivita a kácení stromů přímo v centru města je podle Jiřího Bureše zatím výjimečná. „Už asi před dvaceti lety lidé viděli bobra u Kamenného mostu v Písku, ale to bylo zvíře, které jenom proplouvalo a zastavilo se tam. Bobři využívají hlavně jezové zdrže na řekách, protože potřebují hlubší vodu a slabší proud. Pokud jsou někde jezy, a ty jsou i ve městech, velice rádi je využívají. Když jim lidé fyzicky neubližují, rychle si zvyknou a město pro ně není překážkou,“ popisuje.

I když je bobr chráněný, celý Jihočeský kraj patří do takzvané oblasti C, kde je kromě území Národního parku Šumava likvidace bobra a jeho hrází povolená.

Ke střílení zvířat ale zatím došlo jen v několika málo případech. „Lov bobra není účinný. Pokud jeden zmizí, je nahrazen jinou rodinou, nebo jedincem. Pokud se do nich začne střílet, tak přejdou striktně na noční režim a těžko se pak loví,“ doplňuje Jiří Bureš.

Agentura ochrany přírody a krajiny v Českých Budějovicích v poslední době eviduje víc dotazů od veřejnosti i státních orgánů týkajících se zaplavených pozemků nebo silnic v souvislosti s bobřími hrázemi.