Písničky z večerníčků, Blond holka i Vandrovní zazněly na sólovém rozhlasovém koncertu Jaroslava Samsona Lenka

V Koncertních ozvěnách od Tří lvů už jsme zaostřili pozornost na velmi úspěšné a vydařené vystoupení již legendární trampské kapely Hop Trop, jejímž důležitým článkem je zpěvák, kytarista a dobrý autor Jaroslav Samson Lenk. Tentokrát jsme sáhli do archivu ještě hlouběji, neboť se vrátíme k sólovému koncertu tohoto oblíbeného písničkáře, do pozdního listopadu roku 2012.

Jaroslav Samson Lenk se narodil v Plzni a se západními Čechami je životně spjat, avšak milé jsou mu dozajista také jižní Čechy. V Lišově prožil svá učňovská léta a má u nás na jihu Čech řadu muzikantských přátel a příznivců.

Ovšem silně vstoupilo do Samsonova života i středočeské Kladno, kam se dostal po vojně na nábor a založil tam folkovou skupinu Máci. Od roku 1993 vystupuje Jaroslav Lenk se svou skupinou Samson a jeho parta. V triu s Vlastou Redlem a Slávkem Janouškem nahrál tři velmi cenná alba.

Z jeho dalších bohatých aktivit je samozřejmě správné zmínit pěkné a široce oblíbené večerníčkovské písničky o zvířátkách. Ostatně dvě z nich bude zahrnovat i tento výběr z koncertu Jaroslava Samsona Lenka ve studiovém sále Českého rozhlasu České Budějovice. Půjde o melodie z poutavých televizních přírodovědných seriálů Václava Chaloupka: Slepičky – pípaná z večerníčku s bažanty Kluci ze zámku a taktéž Méďové – kolíbaná.

Vedle těchto veselých, především dětských skladbiček budou moci posluchači vnímat i tu více ztišenou, lyrickou tvář písničkáře, rozeného melodika Jaroslava Samsona Lenka v písničkách Katce, Blond holka nebo Vandrovní.

autor: Jiří Kasal
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.