Petr Brukner hraje celkem šest žen, také byl Jáchymem, který hází do stroje

9. březen 2016

Z jihočeského Písku pochází člen Divadla Járy Cimrmana Petr Brukner. Původní profesí je projektant, pracoval ve firmě v Milevsku, poté přešel do Prahy, ale brzy zjistil, že tudy jeho cesta nepovede. Stal se tedy redaktorem ve vydavatelství Pressfoto.

K divadlu se ale dostal shodou okolností a díky své ženě. Ta totiž bydlela v Brandýse nedaleko Ladislava Smoljaka. „Všichni tři jsme jezdili spolu autobusem do práce. Jednou slovo dalo slovo, on řekl, že dělají divadlo a potřebují takovou holku pro všechno. Tak jsme tam přišli s mojí ženou a oba se uchytili, já jako oponář, kulisák i ustřihovač knotů petrolejových lamp, žena trhala lístky,“ vzpomíná Petr Brukner.

Svou první cestu ze zákulisí na jeviště prožil ve hře Hospoda na mýtince. Ztvárnil zde malou roli studenta cimrmanologie. „Strašlivě jsem se toho bál, vlastně ještě dodnes mívám trému. Když mě poprvé na premiéře vyšoupli na jeviště, měl jsem co dělat, abych neřekl: Já jsem nikdy divadlo hrát nechtěl,“ popisuje.

Nakonec si ale zvykl. První velkou roli hrál ve Vraždě v salónním coupé. „O tu jsem teď už bohužel přišel, jsou tam mladí. Já když ve svých necelých 73 letech řeknu, že je mi 21, tak to sice prý vypadá dobře, ale nehodí se to,“ vysvětluje s úsměvem.

Petr Brukner je také spojen s mnoha ženskými rolemi, podobně jako jeho kolega Miloň Čepelka. „Máme to nějak společné, oba se snadno oblečeme do dámského kostýmu a knír nevadí. Já hraji celkem šest žen, Miloň Čepelka ještě o jednu víc. On má Babičku v Českém nebi, po které jsem toužil, ale nehodil jsem se na to,“ komentuje Petr Brukner.

Když začalo Divadlo Járy Cimrmana více jezdit po zájezdech, opustil civilní zaměstnání a stal se umělcem na volné noze. V 70. letech se také objevil v první filmové roli – byl Jáchymem, který hází do stroje.

Petr Brukner v českobudějovickém rozhlase

„Jáchyme, hoď ho do stroje byl první film, kde jsem vystoupil jako herec, a to za 140 korun hrubého za jeden filmovací den. Já jsem byl ten Jáchym, měl jsem vlastně titulní roli, podle které se jmenuje celý film, ale objeví se jen na začátku,“ směje se.

Divadlo Járy Cimrmana v současnosti stále hraje více než dvacetkrát za měsíc. Téměř všechny role jsou alternované, takže Petr Brukner musí na jeviště zhruba v polovině představení. „Pro důchodce je to hodně. Letos v divadle slavíme troje osmdesátiny a jedny pětaosmdesátiny, já jsem ve svých třiasedmdesáti jeden z těch mladších. Je určitě pořád těžší rozhýbat tělo a zapamatovat si role, po delší přestávce musíme představení znovu zkoušet, což dříve nebylo potřeba. A stává se, že se něco nepovede, ale nám to lidé kupodivu vždy odpustí,“ říká.

Spustit audio