Pečené kaštany – ta pravá podzimní pochoutka

Jedlé kaštany; Údržba městské zeleně ve Strakonicích; Smrk pichlavý
V některých zemích z nich vyrábí likéry, pivo, pasty nebo nádivky do luxusních jídel. My je budeme péct.
V prvé řadě je potřeba opatřit si jedlé kaštany, které jsou plodem kaštanovníku. Koňský kaštan, který běžně sbíráme na podzim k výrobě zvířátek nebo jako potravu pro zvěř, se takto nekonzumuje. Z botanického hlediska se jedná o dva zcela odlišné a nepříbuzné druhy.
Plod jedlého kaštanu vypadá jako malý ježek – kulatý, velikosti tenisového míčku, velmi pichlavý. Dozrávají v září a říjnu. Pozor! Bez rukavic je ani neseberete, ani nevyloupete, jejich ostny jsou jako jehly. Ve volné přírodě se s nimi u nás nesetkáte tak často jako třeba na Slovensku nebo Velké Británii. Nezbývá nám tedy, než si je koupit v obchodě.
Syrové kaštany jsou trpké. Až po upečení získají vynikající nasládlou chuť. Jak na to? Neničte si nové nádobí, postačí stará pánev s pokličkou. Slupku kaštanů nařízněte, nejlépe do kříže. Pokud tak neučiníte, z každého semínka se stane bomba, která nekontrolovaně vybuchne a znehodnotí se.
Pečte je na sucho, na mírném ohni vždy v jedné vrstvě. Pokličku je potřeba občas odklopit, aby se pod ní nedržela vlhkost, čas od času s nimi vařečkou zamíchejte, aby se otočily a pekly se rovnoměrně. Černohnědá slupka se po 15–20ti minutách otevře a pod ní se objeví zlatavá hmota, která je vaším cílem. Slupku z čerstvě upečených kaštanů odstraňujte ihned, dokud jsou horké. Za studena už vám to nepůjde.
Dobrou chuť!
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.