Páteční Noční linka: Stárnutí nezastavíme

20. březen 2020

Pamatujete si, kdy jste si poprvé připustili, že stárnete? Přišlo to s tím, jak rychle rostly děti, s ubýváním sil nebo vráskami v obličeji? Nebo jste si připadali staří, když jste nestačili na nové technologie, které jdou mílovými kroky dopředu?

Jak jste se s tím dokázali vyrovnat? Je pro vás naopak přibývání let pozitivní? Třeba v tom, že získáváte zkušenosti, nadhled a zdravý odstup? Co vám stárnutí přineslo a naopak vzalo?

Stárneme od té doby, co jsme se narodili, a neuděláme s tím vůbec nic. Mluvili jsme o tomhle tématu v Noční lince už tolikrát, ale pokaždé když se k němu vrátíme, je náš pohled o něco jiný, máme víc životních zkušeností.

Tentokrát mě k němu inspiroval fejeton Evy Kadlčákové z Českého rozhlasu České Budějovice, s dovolením část cituji: „Povolily mi tváře a koutky se mi svezly dolů. Vypadám jako francouzský buldoček. A znáte přece francouzské buldočky. Mají pořád přinaštvanej ksicht. Jsou strašně roztomilí. Což o stárnoucí ženě bohužel neplatí.“ Úsměvné, marné, plné nejniternějších emocí. A jak to máte vy?

autor: Romana Lehmannová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.