Ovce merinolandschaft vydrží dlouho na pastvině, na potravu nejsou náročné
Merinolandschaf jsou ovce vyšlechtěné v jižním Německu. Uši mají dlouhé, široké a mírně svislé. Typická je pro ně vlněná šešulka na čele. Samci i samice jsou bez rohů.
V České republice se tyto ovce chovají od druhé poloviny 80. let minulého století. Mezi spíše ojedinělé chovatele patří Věra Novotná a její manžel z Muckova na Českokrumlovsku.
Většina z 1200 ovcí se pase na loukách nedaleko jejich farmy. „Bydlíme 800 metrů nad mořem. Tohle plemeno se na Lipensko, do členitého terénu hodí. Na pastvině zůstávají bez problémů celodenně sedm až osm měsíců v roce,“ říká chovatelka.
Ovce merinolandschaft mohou rodit mláďata každých sedm až osm měsíců. Ani na krmení nejsou náročné. Trávu na pastvě doplňuje speciální krmná směs s vitamíny a minerály ušitá na míru tomuto plemeni. Vlna je u těchto ovcí spíš odpadním produktem, slouží jako izolace domů.
Rozhovor s chovatelkou ovcí plemene merinolandschaf přináší magazín Máme rádi zvířata. Dále se v pořadu dozvíte, jestli dokáží vrabci předpovědět déšť, a jak poznáte, že je vaše želva nachlazená.
Související
-
Normandský skot nikdy nepoužije rohy jako zbraň. Na člověka vždy reaguje pozitivně, říká chovatel
Normandské plemeno skotu pochází z Francie, do Normandie ho v 9. a 10 století dovezli Vikingové. Nyní se chová po celém světě, ale v Česku se vyskytuje spíše sporadicky.
-
Prase Kune Kune je dobrý společník i kompostér. Jeho jméno znamená v jazyce Maorů buclatý
Kune Kune je malé plemeno domácích prasat z Nového Zélandu. Pochází pravděpodobně z asijských plemen přivezených na Nový Zéland kolem roku 1800 velrybáři nebo obchodníky.
-
Husy české jsou společenské a dobře hlídají. Před zánikem je zachránila skupinka nadšenců
Chov husy české má u nás velkou tradici. Od roku 1995 se mu věnuje i Vladimír Kopřiva z Hamru, který na výstavách doma i v zahraničí získal se svými husami nejeden vavřín.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
