Osel, který dokáže ohlídat před vlky stádo ovcí nebo krav

Největší audioportál na českém internetu

Poitouský osel Kil se představil i na Zemi živitelce | Foto: Zdeněk Zajíček, Český rozhlas

31.08. Máme rádi zvířata

Osel poitouský je nejmohutnějším plemenem domácího osla. Svými rozměry předčí mnohá plemena koní.

Domovem těchto vzácných oslů je jihofrancouzský kraj Poitou, kde je zřejmě chovali Galové už v dobách příchodu Římanů v roce 54 př. n. l. Tito osli se dožívají zhruba 35-ti let. V České republice jsou k vidění v některých zoologických zahradách.

V zájmových chovech se ale téměř nevyskytují. Tomáš Pater z Kružberka na Opavsku představil osla poitouského na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích. Součástí jeho minizoo je od letošního roku.

Všechny návštěvníky agrosalonu zaujal svojí výškou, která je srovnatelná s koněm huculem. Tito osli rostou do pěti let věku a v kohoutku můžou měřit až sto sedmdesát centimetrů. Oslí plemeno má hustou a dredovitou srst, která je chrání před horkem i chladem.

„Jsou nároční tím, že jsou nenároční“, říká o nich chovatel Tomáš Pater. „Celý rok Kilovi dáváme jen seno, zeleninu dostává jen jako pamlsek a trávu paseme, až když je suchá. Pro osly je tráva jako čokoláda. Mají ji rádi, ale nesmí ji moc, aby nebyli obézní“.

Plemeno se používá především na produkci mul – tedy křížence osla a koně. Tento mírumilovný tvor ale taky dokáže nosit náklady, vozit lidi, tahat kočár a dokonce i ochránit stádo ovcí nebo krav před vlky.

Tomáš Pater chce založit český chov osla poitouského. V současnosti hledá pro Kila klisny. Pokud se mu to podaří, uvidí je třeba i návštěvníci Země živitelka v příštím roce.

Poitouský osel Kil na výstavišti, tento mírumilovný tvor ale taky dokáže nosit náklady, vozit lidi, tahat kočár a dokonce i ochránit stádo ovcí nebo krav před vlky

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.