Nový rektor Tomáš Machula studoval zároveň chemii a teologii. Nakonec zvolil obor, který řeší zásadnější otázky

5. duben 2016
Tomáš Machula, rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích 2016-20

V úterý 4. dubna jmenoval prezident Miloš Zeman do funkce nového rektora Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Stal se jím na základě rozhodnutí Akademického senátu Tomáš Machula. Ten předtím působil jako děkan teologické fakulty, ale má i inženýrský titul z chemie.

Jihočeská univerzita zažila historicky nejdelší výběr rektora. Tomáš Machula kandidoval až ve čtvrté volbě, kde uspěl s těsnou většinou hlasů v druhém kole.

„Myslím, že problematická byla pro řadu senátorů osobnost dosavadního rektora Libora Grubhoffera. Důvody byly osobní i věcné. Některým lidem se nelíbilo, co dělal, ale nikdy nebylo na univerzitě jasně řečeno, že je tu nějaká nespokojenost. Proto to bylo do značné překvapující a také nebylo jasné, co vlastně vadí,“ říká Tomáš Machula.

Univerzita je ale podle jeho názoru na osobnosti rektora závislá jen do určité míry. „Vysoká škola je obrovský moloch a jakýkoli rektor ji nemůže úplně změnit. To nejde, a je to tak dobře. Rektor má univerzitě sloužit a vést ji kupředu v nějakých dlouhodobě nastavených mantinelech,“ komentuje.

On sám je se současným směřováním Jihočeské univerzity vcelku spokojen. „S tím, jak je nastavena v dlouhodobém záměru, souzním. To, co bych chtěl změnit, se týká spíše drobných provozních záležitostí, například komunikace s Akademickým senátem. Já jsem nepatřil k velkým kritikům pana rektora Grubhoffera a dívám se spíše na to dobré, na co chci navázat,“ dodává.

Líbí se mu například dobrá komunikace a otevřené vztahy se studenty. Bude pokračovat v budování studentského klubu, ale nejdůležitější je zkvalitnění výuky a badatelské činnosti.

Tomáš Machula v posledních letech působil jako děkan teologické fakulty. Zůstane zde jako akademický pracovník s minimálním úvazkem, ale vedoucí funkci předá svému nástupci. Minulý týden jím byl zvolen Rudolf Svoboda. „Toho jsem si vzal jako proděkana v době, kdy nastupoval na plný úvazek, protože se velmi osvědčil v projektech. Dal jsem mu důvěru a dobře jsem udělal,“ komentuje Tomáš Machula.

Nový rektor je nositelem několika titulů - docent, inženýr, doktor filozofie, doktor teologie, ale rozhodně na nich nelpí. „Když mě zvolili děkanem, jednou z nejtěžších věcí bylo přimět rektorát, aby mi ty tituly proškrtali. Nemá smysl uvádět na teologické fakultě titul inženýr. Jsem sice inženýrem chemie, ale když to nesouvisí s vědou nebo výukou, tak mě přehnané titulování spíš uvádí do rozpaků,“ říká.

Studentka promuje na Jihočeské univerzitě

Systému titulů v České republice by podle něj prospělo zjednodušení. „My jsme strašně přetitulovaní. Studenti dostávají k diplomu dokument, na kterém je uveden český systém titulů, a tam teprve člověk vidí tu rozkošatěnost. Já se tím vždycky pokochám, když podepisuji diplomy, a říkám si, jestli by to nešlo nějak jednoduše,“ doplňuje.

Cesta Tomáše Machuly k teologii nebyla úplně přímočará. Původně chtěl být spisovatelem, na gymnáziu jej bavily skoro všechny předměty, dařilo se mu v chemii. Tu se poté rozhodl studovat na vysoké škole. „Říkali nám, že si musíme vybrat něco technického, tak jsem šel na VŠCHT. Pak přišla revoluce a otevřela se možnost studia teologie nejen pro budoucí kněze. Přihlásil jsem se, ale ne s vidinou, že se tím budu někdy živit, prostě mě to zajímalo,“ vypráví.

Studoval tak zároveň Vysokou školu chemicko-technologickou a Katolickou teologickou fakultu. Dlouho si ještě myslel, že se bude živit chemií, ale když se nakonec musel pro jeden z oborů rozhodnout, zvolil teologii. Šel podle svých slov trochu do nejistoty a přihlásil se na doktorské studium v Českých Budějovicích.

Na filozofii a teologii jej baví to, že řeší otázky, které jsou pro člověka nejzásadnější. „Chemie je strašně krásná, ale ve filozofii se jde přímo k jádru věci a v teologii se tomu ještě dává náboženský rozměr, který je pro mě také důležitý,“ říká.

Na současném školství vidí Tomáš Machula jako nejproblematičtější to, že panuje dlouhodobá nejistota a velmi často dochází ke změnám. „Já jsem docela konzervativní a myslím si, že je lepší, když funguje systém, který není úplně šťastný, ale funguje dlouhodobě a vypočitatelně. Je to lepší, než když se pořád vylepšuje a vylepšuje a kvůli tomu nikdo neví, co bude zítra. Reforma by měla přijít jednou za dlouhý čas, když současný systém potřebuje zásadnější změnu, ale nemůžeme žít v neustálé reformě,“ uzavírá.

Spustit audio
  • Životní styl
  • Publicistika