Novorenesanční stavba Rudolfinum sloužila i jako tělocvična. Po Rudolfovi II. jméno nenese
Rudolfinum je novorenesanční stavba, kterou v Praze na pravém břehu řeky Vltavy nelze přehlédnout. Spousta lidí si myslí, že se jmenuje po císaři Rudolfovi II.
Skutečnost je ale jiná. Budova nese jméno korunního prince Rudolfa, následníka trůnu a jediného syna císaře Františka Josefa I., který ve 30 letech spáchal sebevraždu a málokdo ho dnes zná. Každý ale zná Spořitelnu, která stavbu v roce 1881 financovala a která tehdy Rudolfa požádala, jestli by mohla nový dům múz pojmenovat po něm.
Rudolfinum navrhli dva architekti, kteří projektovali i Národní divadlo: Josef Zítek a Josef Schulz a v roce 1896 v něm dirigoval svůj koncert sám Antonín Dvořák. Rudolfinum ale nebylo vždy jen domem umění, například v roce 1918 v něm po vzniku republiky zasedali poslanci a občas sloužilo i jako tělocvična.
Dnes v něm sídlí galerie Rudolfinum a především Česká filharmonie, která v něm i koncertuje – především ve Dvořákově síni a menší Sukově síni. V podzemí Rudolfina je důmyslný chladicí systém, který čerpá vodu přímo z Vltavy. Střechu Rudolfina zdobí 32 soch slavných skladatelů a malířů.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
