Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, slaví se po prvním jarním úplňku. Někdy ale dochází k paradoxu
Velikonoce jsou církevním křesťanským svátkem, který se stal součástí naší kultury natolik, že ho dnes slaví i nevěřící. Na rozdíl od Vánoc nemají Velikonoce svůj daný termín. Jedná se o pohyblivý svátek, který připadá na první neděli po prvním jarním úplňku.
„To pravidlo, které bylo stanoveno už ve čtvrtém století našeho letopočtu, ale nepovažuje za první jarní den tu přesnou rovnodennost, která může připadnout i na 20. března, ale vždy pouze 21. březen. Pak platí ještě omezující pravidlo, že Velikonoce nemají být v tu neděli, kde je přímo první jarní úplněk,“ říká jihočeská astronomka Jana Tichá.
Někdy tak může dojít k nesouladu, kdy se termín Velikonoc podle stále platných církevních pravidel liší od termínu, na který by měly připadnout z pohledu astronomického, který pracuje s nejmodernějšími poznatky.
„To je takový velikonoční paradox, který je ale docela vzácný. Naposledy nastal asi před deseti roky. Není to tedy s Velikonocemi úplně jednoduché. Objevují se občas i úvahy, zejména z protestantské části církve, že by se měl stanovit definitivní termín Velikonoc,“ dodává Jana Tichá.
Letos připadá Boží hod velikonoční na neděli 5. dubna, Velikonoční pondělí bude 6. dubna.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
