Slunce svítí nad hlavou, jaro plné šeptání aneb Dokončení vzpomínky na Minnesengry
„Celých sedmnáct let v Minnesengrech bylo pro mě zajímavých. To první období bylo spontánní, to druhé se zpěvačkou Lídou Pouzarovou bylo nejkrásnější. Pak přišel útlum a s příchodem Jany Vejvarové Minnesengři opět nabrali dech, natočili jsme v rozhlase spoustu krásných písniček a odehráli hodně krásných koncertů. Pro mě Minnesengři znamenali kus mého muzikantského života, kdy jsem se skutečně potkal s muzikou mého srdce.“
To jsou slova zřejmě nejvýraznější tváře proslulé jihočeské folkové kapely Minnesengři, březnového oslavence Pavla Žalmana Lohonky, jehož vzpomínkami bude protkána druhá, závěrečná část reminiscence na Minnesengry pod Světly ramp.
A samozřejmě taktéž písničkami jako Ho Ho Watanay, U tý naší studánky, Jak já, jedna z nejoblíbenějších minnesengrovských Nezacházej, slunce nebo jarně znějící Zas je slunný den, kde se zpívá: „Slunce svítí nad hlavou, s jarem kluci mají toulavou, každý vítá lásku svou…“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
