František Josef Gerstner pozoroval Uran, pořídil parní stroj a teprve pak navrhl koněspřežku

15. březen 2026

Před 270 lety, 23. února 1756, se narodil František Josef Gerstner. Jeho příjmení znají obyvatelé Českých Budějovic díky spojení s koněspřežkou, ale byl také významným astronomem. Posléze se přes matematiku a fyziku dostal až k technice, mechanice a třeba i využití vodní energie.

František Josef Gerstner získal v roce 1781 místo na univerzitní observatoři ve Vídni. Tam se kromě jiného zabýval pozorováním planety Uran, která byla právě objevena Williamem Herschelem. „Po několika letech Gerstner ještě vyzval evropské astronomy k dalšímu pozorování Uranu a z těchto hromadných pozorování se pak podařilo lépe upřesnit dráhu a její parametry,“ říká jihočeská astronomka Jana Tichá.

Po odchodu z Vídně František Josef Gerstner pracoval na hvězdárně v pražském Klementinu. Později byl jmenován univerzitním profesorem matematiky. Kromě matematiky a astronomie začal vyučovat také mechaniku a hydrauliku. „Byl mimořádnou osobností, u níž se výborně kloubily rozsáhlé akademické znalosti se schopností využít je v praxi,“ komentuje Jana Tichá.

František Josef Gerstner se zasloužil o rozvoj vysokého technického školství. Ve své době pořídil pro pražskou polytechniku první parní stroj v Praze.

Teprve odsud vede jeho cesta ke koněspřežné dráze mezi Českými Budějovicemi a Lincem. Byl zvolen technickým ředitelem České hydrotechnické privátní společnosti a dostal za úkol vypracovat projekt plavebního kanálu mezi Vltavou a Dunajem pro převážení nákladů a zboží.

„Gerstner ale dospěl k názoru, že než budovat přes Šumavu kanál bude daleko výhodnější překonat terén koněspřežnou železnicí. Tím počala sláva koněspřežky Budějovice – Linec, která se stala první železnicí na evropském kontinentu. Její budování ovšem z větší části už pak převzal syn František Antonín Gerstner,“ dodává Jana Tichá.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.