Literární matiné 25. 4. 2010

Povídky o mužích
Do této ryze pánské povídkové sbírky přispěli příběhy nejen milostnými např. Michal Viewegh, Petr Šabach, Edgar Dutka a další muži.

Roberto Saviano: Krása a peklo
Italský spisovatel a publicista, který se proslavil knihou Gomora o neapolské mafii, rozvíjí v těchto textech své životní téma. Píše i o tom, jaké změny v jeho životě vydání Gomory způsobilo a vzpomíná na lidi, kteří jej svými statečnými postoji povzbuzovali.

NÁŠ HOST:

Knížka Františka Sýkory S Karyou kolem světa by mohla mít podtitul Jak jsem si splnil sen a jeho žena Danuše Kleštincová by mohla ještě podotknout A jak jsem to všechno s mužem ve zdraví přežila. Vyrazit ve dvou na lodi vlastní výroby na světové oceány totiž není žádná legrace. Na své kajutové plachetnici strávili manželé z ČB tři roky a když se v roce 2008 vrátili, pustil se František Sýkora do práce na knížce, která nedávno vyšla a hned vzbudila velký zájem čtenářů. Asi i proto, že málokdo z nás má tolik odvahy, aby udělal to, o čem celý život sní.

Františeka Sýkora: S Karyou kolem světa

RECENZE Jaromíra Slomka:

Karel Havlíček Borovský, Michal Šanda: Dopisy
Útlý svazek nazvaný lakonicky „Karel Havlíček Borovský, Michal Šanda: Dopisy“ probouzí čtenářské očekávání. Jde snad o literárněhistorický objev? Vynořila se z hlubin zapomnění dosud neznámá korespondence Karla Havlíčka s někým, o kom badatelé dosud nic netušili? Vysvětlení je prosté, žádná senzace se nekoná. Michal Šanda není zapomenutý obrozenec, nýbrž současný literát, pětačtyřicetiletý autor více než desítky knih. Svazek je jeho dílem, přesněji řečeno: jeho literární montáží. Havlíčkovy dopisy z Brixenu, odesílané v letech 1852 až 1854 do Německého (dnešního Havlíčkova) Brodu mladšímu bratru Františkovi, proložil Šanda svými listy, psanými – alespoň podle datace - v průběhu roku 2008. Na dopisy Havlíčkovy reaguje po svém, nemění jazyk ani styl, píše dnešní češtinou a referuje o aktuálních událostech i pocitech českého intelektuála na počátku 21. století. V poněkud bizarní montáži se duchovní svět Havlíčkův sráží se současností, starosti internovaného žurnalisty se mísí s osobními, kulturními i společenskými reflexemi člověka střední generace. Šanda napsal, jak se svěřuje v posledním dopise, „všechno, co bylo potřeba“, a „mnohé si přitom ujasnil o literatuře a o svém vlastním životě“. No dobře. Vlastně by to byla neškodná literární hříčka, nebýt jedné nepříjemné drobnosti. „Dopisy uveřejněné v této knize jsou autentické,“ sděluje Šanda čtenářům, maje na mysli dopisy Havlíčkovy. Jenže to není pravda. Když to, co je tu Havlíčkovi připisováno, porovnáme se skutečnými brixenskými listy, vidíme, že Šanda vypustil tu slovo, tam větu, onde celý odstavec, aniž to jakkoli naznačil. Takové mrzačení cizího textu je na pováženou. Co k tomu říct? Dybbuk, nakladatelství již docela renomované, si mohlo nejapnou taškařici odpustit. Snad to měla být pocta Havlíčkovi v duchu postmoderny, výsledek však vyznívá spíše jako marnost na hranici grafomanie. Pokud však alespoň některé čtenáře přivede ke skutečnému Havlíčkovu dílu, není to přece jen kniha úplně zbytečná.

Karel Havlíček Borovský, Michal Šanda: Dopisy|foto: AFP

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Joe Indián. (57 odpovědí, 4 chybně)

Výherci: J. Klonfar, K. Neubauerová, J. Máchová, I. Puffer, manželé Tondlovi, V. Tourek.

Nová otázka: Na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal – ve kterém literárním díle najdete tato slova a kdo to dílo napsal?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.