Markéta Zinnerová oslavila 70. narozeniny
Knižní tipy na knihu Marie Michlové, Evy Lustigové, Ivan Klímy, Jaroslava Čechury a Václava Žůrka, Zuzany Majíčkové; Narozeniny Markéty Zinnerové; Recenze Jana Blümla na knihu Alexe Rossa Zbývá jen hluk; Soutěž
KNIŽNÍ TIPY
Marie Michlová: Smrt múz
Nakladatelství Torst slibuje, že prvotina Marie Michlové Smrt múz je „debutem zásadního významu“. Autorka je hodně mladá, narodila se v roce l989, a je to studentka historie. Kniha potěší zájemce o literární dějiny, protože její hlavní hrdina se na své cestě Skotskem první poloviny 19. století ocitá po boku tehdejších literárních velikánů. Co bychom asi po tomto úvodu nečekali, je humor, co čekat právem můžeme, to je dokonalá znalost tématu: zklamáni prý nebudeme
Eva Lustigová: Tvoje slza, můj déšť
Dcera Arnošta Lustiga Eva natočila dokumentární film o svém otci nazvaný Tvoje slza, můj déšť, který má premiéru na karlovarském filmovém festivalu. Stejně se jmenuje i kniha z nakladatelství Mladá fronta. Najdeme v ní rozhovory, které s Lustigem vedla nejen jeho dcera, ale i mnozí přátelé jako Miloš Forman, Květa Fialová, Ivan Passer nebo Václav Havel. Knihu doplňuje i DVD se zmíněným filmem.
Ivan Klíma: O lásce, tichu i zradě
V Academii vycházejí nové povídky Ivana Klímy. Povídky píše Klíma už od svých literárních začátků v 60. letech. Nová kniha se jmenuje O lásce, tichu i zradě a Klíma v ní je stále stručnější – část nazvaná Velmi krátké povídky dokonce zahrnuje opravdu kratičké, jen několikavěté texty.
Jaroslav Čechura a Václav Žůrek: Lucemburkové (Životopisná encyklopedie)
Nakladatelství Veduta z Českých Budějovic se věnuje především kvalitní historické literatuře, a to i odborným knihám. K takovým patří i novinka nazvaná Lucemburkové, Životopisná encyklopedie, kterou napsali Jaroslav Čechura a Václav Žůrek. Najdeme v ní medailonky jednotlivých členů rodu a získáme celkový přehled o tom, jak tato dynastie zasáhla do evropských dějin. Knihu doprovází 150 barevných vyobrazení, mapy a obsáhlý rodokmen.
Dějiny světa
Nakladatelství Vyšehrad vydává v českém překladu šestidílnou řadu Dějiny světa. Jde o německou práci velkého autorského kolektivu. Díl první má podtitul Od počátků do roku 1200 před Kristem a jsou to kapitoly z nejstarších dějin od počátků rodu Homo sapiens až po první civilizace starověku.
Zuzana Majíčková: Fotbalový sen
A ještě jedna kniha pro děti, kterou vydává Albatros. Fotbalový sen našich reprezentantů sice skončil, ale stejnojmenná kniha se právě v těchto dnech objevuje na pultech. Napsala ji Zuzana Majíčková a vypráví příběh kluka Vojty, který je nadšeným fotbalistou. Když mu nečekaně umře tatínek, jeho život se docela změní.
NÁŠ HOST
Ve čtvrtek 21. června oslavila sedmdesátku spisovatelka a scénáristka Markéta Zinnerová, která se před časem přestěhovala na jih Čech a našla nový domov v Jindřichově Hradci. Autorka mnoha dětských knížek je podepsaná i pod oblíbenými televizními seriály jako Indiáni z Větrova nebo Tajemství proutěného košíku. Její vlastní dětství bylo, jak říká, hezké, přestože se narodila za války...
RECENZE Jana Blümla
Alex Ross: Zbývá jen hluk. Naslouchání dvacátému století
Česky psaných publikací, které by souborně zachycovaly dějiny hudby dvacátého století, existuje jen velmi málo. Navíc jde většinou o knihy učebnicového charakteru zaměřené pouze na prezentaci životopisů důležitých skladatelů a jejich děl. Český překlad prestižními cenami ověnčeného bestselleru amerického muzikologa Alexe Rosse s názvem Zbývá jen hluk aneb Naslouchání dvacátému století je nejenom vítaným příspěvkem k tématu, ale zároveň ukázkou obrovského potenciálu kulturně historického přístupu k hudbě a umění.
Dějiny hudby dvacátého století autor pojal rámcově chronologicky. Vyprávění začíná 16. května 1906 ve Štýrském Hradci, kde skladatel Richard Strauss za přítomnosti dalších velikánů evropské hudební scény diriguje svoji v mnoha ohledech revoluční operu Salome. Končí pak rozborem první opery amerického minimalisty Johna Adamse z roku 1987 nazvané Nixon v Číně.
Alex Ross hudební události obratně zasazuje do širších kulturních souvislostí, čímž se z více než pětiset stránkového pojednání stává téměř dobrodružný román plný neočekávaných zvratů a zápletek. Na scénu přicházejí nejenom samotní umělci a jejich díla, ale také významní filozofové, kulturní sponzoři a političtí diktátoři, kteří se na podobě hudby dvacátého století značnou měrou podíleli.
Plastický literární obraz čtenáři mimo jiné naznačí souvislosti mezi potemnělou vídeňskou estetikou počátku století a dvěma ničivými světovými válkami. Stejně tak mu ukáže, že totalitní přístup k umění a umělcům není zdaleka pouze atributem států typu hitlerovského Německa, ale že se s ním potýkali například i skladatelé ve Spojených státech.
Příběh knihy Zbývá jen hluk, klenoucí se od Richarda Strausse dirigujícího svá představení v amerických hypermarketech pro tisícihlavé davy, po kalifornský lesní domov Johna Adamse, rovněž dobře ilustruje proměny společenského postavení vážno hudebního skladatele, k nimž v průběhu dvacátého století došlo.
Ačkoliv se Alex Ross soustředí především na oblast vážné hudby, občas velmi efektivně překračuje i do sféry hudby populární. Například když u historie hudebních skandálů jedním dechem zmiňuje Stravinského a Sex Pistols nebo když v souvislosti s levicově orientovanými díly Kurta Weila a Bertolta Brechta připomíná Boba Dylana. Nechybí ani reflexe poválečných avantgardních hudebních směrů v tvorbě skupiny Beatles.
Portréty skladatelů autor opírá o pronikavé analýzy jejich povah, k čemuž často využívá citátů dotyčných osob. Působivé je v tomto směru například rozsáhlejší pojednání o Jeanu Sibeliovi. Ačkoliv se Rossovy verbální analýzy skladeb záměrně vyhýbají složitější muzikologické terminologii, úspěšně vedou čtenáře k pochopení podstaty věcí. Chytré analytické postřehy, třeba o čistém i nečistém, jasném i mlhavém charakteru celotónové stupnice v impresionistické kompozici, potvrzují autorův hluboký smysl pro hudbu.
Obsáhlá publikace, kterou doplňuje množství hudebních ukázek na internetových stránkách autora, zcela naplňuje vytčený cíl. Nejenom že zasvěcuje čtenáře do bohatého vesmíru hudby dvacátého století, ale skrze ni jej vede k poznání samotné doby. Odkrývá přitom mnoho nečekaných souvislostí a podněcuje nejednu důležitou otázku o smyslu umění v lidské společnosti.
Přičteme-li srozumitelnost a působivost literární formy v kvalitním překladu Petra Kopeta, je jasné, že Rossova kniha může dokázat to, co se jiným popularizátorům stejně jako vyučujícím na různých stupních našeho školství mnohdy až zoufale nedaří. A totiž, že jejich publikum dostane na hudbu dvacátého století chuť.
SOUTĚŽ
Správná odpověď: ilustrátor a malíř Hanuš Schwaiger
Výherci: M. Dlouhý, Z. Král, A. Kubová, M. Moravec, J. Urbánek, M. Zídková
Nová otázka: Chtěla bych vám připomenout básníka, jehož verše vás asi provázely od vašich prvních čtenářských krůčků. Zemřel před stoletím 28. 6. 1912. Zajímavé jsou jeho americké zkušenosti , které se odrazily jak v jeho první sbírce Básně, tak v Amerických obrázcích, což je próza. Z angličtiny také překládal. Určitě víte, kdo to je, a určitě umíte alespoň jednu jeho báseň zpaměti.
Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rychetský: Babišova vláda nevnímá veřejné mínění. Jejich opojení mocí překračuje přijatelné meze
-
‚Ústupky musí přijít z Moskvy.‘ Kallasová označila ruské požadavky za záminku k pokračování války
-
Z upíra přes Batmana až k agentovi 007. Robert Pattinson se stane novým Jamesem Bondem
-
Červencovou migrační vlnu do Ceuty neorganizovalo Maroko, zjistila španělská tajná služba