Literární matiné 8. 8. 2010

Dalibor Funda: Poslední promítač ze Sudet
Volný cyklus povídek inspirovalo vyprávění autorovy babičky, která žila v Sudetech v době první republiky a druhé světové války.

Jiří Padevět: Cesty s Karlem Hynkem Máchou
Zajímavý literární cestopis, v němž se autor vydal po stopách velkého básníka, jinak též zdatného chodce a „turisty“.

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je česká autorka žijící střídavě v Praze a na Novém Zélandu Jindra Tichá, která hovoří o své emigraci, knihách, které napsala i o svém pozdním autorském debutu.

RECENZE Mileny Lenderové:

Miroslava Štýbrová: Boty, botky, botičky
Patří k dobrému zvyku personalistů, že se uchazeči o zaměstnání podívají na boty. Jejich čistota, stupeň opotřebení i vhodně zvolený typ prozradí o adeptovi často více než dlouhý pohovor. Přesvědčení o síle výpovědi, již nabízejí boty, není moderním výmyslem, ale prastarou pravdou, především proto, že boty vždy byly atributem určitého sociálního statusu. Ještě v 19. století bývaly uváděny v pozůstalostních inventářích, v závěti je bylo možno někomu odkázat. Výmluvným znakem postavení bývaly dokonce u dětí - spisovatel Ignát Hermann vzpomíná na královéhradeckou hlavní školu, kde se kolem poloviny 19. století obuté děti těšily zdvořilému respektu ze strany svých bosých spolužáků: bosé děti si navzájem tykaly, ale, "nosili-li botky, byli to "on" a "ona", onikalo se jim. "Obutost znamenala vyšší stupeň společenský," dodává spisovatel.
Obuv mívala také magický význam, v některých civilizacích byla spojená s rozličnými rituály, hraje důležitou roli v lidových příslovích a úslovích, sehrála významnou úlohu i jako erotický symbol. Boty člověka provázely od pravěku, postupně - podobně jako oděv - přestávaly hrát jen ryze funkční part a staly se významným prostředkem sociální komunikace. Vedle svého praktického využití začaly poskytovat cenné informace o životním stylu, řemeslném umu, technologických možnostech i estetickém cítění nositelů a výrobců v rozmanitých geografických oblastech i různých epochách.
Přesto nebyla dějinám obuvi, tomuto bohatému zdroji informací o vývoji lidských civilizací, výpovědi o společenském postavení, názorech, věku i estetickém cítění svých nositelů, na rozdíl od oděvní módy věnována systematická pozornost, alespoň v českém prostředí ne. Toto mlčení před nedávnem prolomila MIROSLAVA ŠTÝBROVÁ, kurátorka sbírek obuvi Obuvnického muzea ve Zlíně a přední česká odbornicí na dějiny bot. V publikaci, která tvoří další svazek úspěšné řady Dějiny odívání, vydávané Nakladatelství Lidové noviny, se zabývá vývojem obouvání od nejstarších dob až po 20. století. Důraz klade na specifické rysy českého obuvnictví, jež vnímá v kontextu evropské módy, dějin technologií i designu.
Kniha Miroslavy Štýbrové sleduje vývoj obuvi od nejstarších civilizací (Mezopotámie, Blízký východ, Egypt, Persie, prehistorická Evropa, antické Řecko a Řím), přes středověk, renesanci, baroko a rokoko, až po 19. a 20. století. Autorce nejde jen o morfologický vývoj obuvi, kterou představuje od sandálů z pelyňkového lýčí až po luxusní modelovou sandaletu z roku 1997, zajímá ji rovněž materiál (useň, textil, přírodní vlákna) a jeho příprava. Sleduje práci v ševcovské dílně, pozornost věnuje vzniku tovární velkovýroby obuvi - firmě Baťa je zde věnován zasloužený prostor.
Knihu provází bohatý obrazový materiál - reprodukce výtvarných děl, technologické nákresy, módní návrhy a obrázky, fotografie a také zajímavé citáty z krásné i odborné literatury.
Jak je u této ediční řady zvykem, kniha je doplněna poznámkovým aparátem, slovníčkem odborných pojmů a seznamem použité literatury.
Nejen laik, ale i odborník na dějiny hmotné kultury či módy bude překvapen, jak dlouhou a barvitou historii má tak běžná součást našeho odívání, jako jsou boty.

Miroslava Štýbrová: Boty, botky, botičky

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Guy de Maupassant. (76 správných odpovědí, 2 chybné)

Výherci: A. Čižmárová, V. Gajdošová, J. Havlová, J. Máchová, J. Srchová, L. Záleská.

Nová otázka: 14. srpna před 150 roky se narodil autor, který svým dílem velmi ovlivnil i český skauting. Z jeho knih připomeneme Dva divochy a jeho můžeme představit třeba jako Černého vlka – kdo to je?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.