Eva Kadlčáková: Úplněk

V pondělí nastane úplněk – začátek týdne, roku a ještě měsíčního cyklu – no může snad existovat vhodnější doba na povánoční dietu?!

Historické tradice nám velí držet půst už před svátky. Ale neznám jediného novověkého blázna, který by se celý advent postil. Leda tak dopoledne o Štědrém dnu. Už k obědu se ale každý průměrně žravý Čech nacpe kubou. A od té chvíle si až do Silvestra dopřává tak, že když se na Nový rok vypraví ke známým na návštěvu, už z dálky na ně volá: nic sladkýho, nic tučnýho, nic alkoholickýho, prosím!

Ano. Většina z nás se na cukroví, bramborový salát a šampaňské nemůže už ani podívat. A co víc, nemůžeme se podívat ani sami na sebe: „Nevejdu se do kalhot,“ úpí jedni. „Nevejdu se do vany!“ hořekují druzí. První povánoční úplněk je proto záhodno využít k důkladné očistě.

O magickém úplňku se tvrdí, že k sobě přitahuje nejenom psí hlavy a náměsíčníkovy ruce, ale také naše přebytečné kilogramy. Jestliže tedy během něho celých čtyřiadvacet hodin nevezmeme do úst, zhubneme o neuvěřitelná tři kila! Podmínkou k tomu je prolévat se celý den vodou bez bublinek, černou kávou anebo lépe bylinnými čaji (například ty odtučňovací, chutnající po pendreku, ty jsou tak hnusné, že se nám po nich nebudou sbíhat sliny k jídlu, nýbrž ku zvracení – a bulimičky by potvrdily, že i to funguje).

Další klíč k úspěchu úplňkové kúry tkví v tom, že si na sobě provedeme malý očistný zákrok. Takový nevinný domácí klistýr. Že vás to děsí?! Mě taky. Ale prý se jenom nažunkáme slané vody a sedíce pro jistotu už na toaletě, ostrým hrotem tužky stlačíme akupresurní bod u kořene palce. Čím víc to bolí, tím lépe se prý...(tři tečky).

Do třetice: je potřeba zbavit se ještě zátěže duševní. Vezměme si papír (teď už nikoli toaletní), tužku už máme, a sepíšeme si pěkně pod sebe všechno, co nás zatěžuje, a všechny, kteří nás obtěžují. Všímáte si? Zatěžuje, obtěžují. Je vám už jasné, proč na člověku tolik váží hlava? Ulehčeme jí pročež: sedněme si hezky do sedu tureckého, spojme ukazováčky s omačkanými palci, před sebe si jako mantru rozložme náš seznam a odříkávejme si polohlasem a popořádku: „Kašlu na žehlení ponožek, kašlu na vedení domácího účetnictví, kašlu na ředitelku zeměkoule... Óóómmm…“ Úleva se prý brzy dostaví.

No a na závěr povánoční diety je potřeba odebrat se včas na kutě. Říká se, že očištěný organismus potřebuje regenerovat. Pravda je ovšem taková, že hlad je nutno rychle zaspat! Abychom si na konec papírku nemuseli v noci u ledničky připsat: Kašlu na dietu!

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.