Eva Kadlčáková: Seznam pro Štědrý den
Nevím, jak to dělám a především jak to děláte vy, ale já mám na Štědrý den naprosto nejvíc práce z celého roku! Marně si lámu hlavu, jak zorganizovat domácí povinnosti lépe, ale výsledek je vždycky stejný.
Třiadvacátého vychází obvykle jako den pracovní, a tak se Štědrý den stává ještě pracovanějším. Nezahajuji ho u pohádky, ale u papíru, kam si píšu dlouhatánský seznam toho, co „jest mi dnes vykonati“. Abychom večer seděli šťastni u svátečního stolu, všechno vypadalo, vonělo i chutnalo dokonale a hlavně abych JÁ byla spokojena. Jeden takový seznam jsem si pro Vás schovala:
1) zadělat vánočku; 2) dát vařit krupky a brambory; 3) (upéct štrúdl) – tady už mi bylo odzačátku jasné, že to nestihnu; 4) obejít kytky a zahnojit je; 5) uklidit věci po bytě; 6) vynést stromeček do patra a nechat ho rozklenout; 7) zamést na schodech a v chodbě jehličí; 8) rovnou při tom vymést i pavučiny; 9) upéct vánočku (případně i kynutý věnec), po ní strčit do trouby kubu;
10) uklidit vál a vyleštit stůl; 11) vyzdobit byt; 12) ozdobit stromek; 13) zabalit dárky; 14) dodělat salát a ozdobit ho hlavičkou z vařeného vejce; 15) rozpíchat jablko a umístit ho spolu s rozkrojenými jablíčky a ořechy na stůl; 16) připravit víno a talíř s cukrovím; 17) umýt koupelnu a záchod; 18) usmažit kapra; 19) umýt podlahu v kuchyni; 20) vynést koše; 21) umýt si vlasy a obléci si sváteční šaty.
Když se moji hoši toho Štědrého dne vrátili z celodenního výletu (kam jsem je poslala, aby mi nepřekáželi a neznásobovali můj seznam dalšími individuálními požadavky), a když i naši dorazili v sedm večer ke společné štědrovečerní večeři, našli mě hysterickou u bodu třináct. „Ukaž!“ zasáhla razantně máma. Navzdory své povaze se tehdy nezdržovala výčitkami – třeba že normální lidi balí dárky týden předem a podobně – uvázala si zástěru, promptně dosmažila kapra, dopekla kubu, důkladně zacukrovala vánočku, kterou jsem poněkud připekla, naservírovala na stůl cukroví i to víno.
Na ježka z jablka, žabáka z vejce, na koupelnu, podlahu, koše a moje vlasy jsme se vyprdly a chvíli před devátou jsme konečně zasedli ke slavnostnímu stolu. Moc jsem nemluvila. Cítila jsem se úplně vyčerpaná. Hlady jsem šilhala a bylo mi blbě z toho, jak jsem celý den nalačno z něčeho ujídala. Nad rybím řízkem (smažené mi nedělá dobře, ale tradice je tradice) mě poprvé píchlo v pravém spánku. U stromečku už mi hlava třeštila a poté, co jsem vybalila danajský dar – aromatickou koupelovou sůl (i ty nejlíbeznější vůně jsou při migréně nesnesitelné), vyběhla jsem s rukou na ústech směrem ke koupelně. Ještě, že jsme ji chvíli předtím necídily, bylo by to zbytečné…
Letos jsem si dala předsevzetí, že Štědrý den zvládnu bez taháku. Že až vy budete poslouchat tento fejeton, já budu sedět s bílou kávou a nohama nahoře nikoliv u seznamu nezvládnutelných úkolů, ale u televize. A večer, svěží a s umytými vlasy, že budu vychutnávat pohodu Vánoc. Ale kdo za mě udělá všechnu tu práci??? Zítra vám povím. Zatím ŠŤASTNÉ A VESELÉ!
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.