Netopýři jsou jediní savci přizpůsobení k aktivnímu letu, mnoho druhů žije i ve městech

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Netopýr velký (Myotis myotis)

Netopýři se dostali do bajek, pověr, mýtů i názvu operety. Protože je jejich vzhled poněkud zvláštní, tvrdilo se o nich hodně podivných nepravd. Dnes patří ke zvláště chráněným živočichům.

Na území České republiky žije až 26 druhů těchto letounů, řada z nich i na jihu Čech. „Svou pestrostí prostředí od Šumavy až po pánve představují jižní Čechy opravdu rozmanitou nabídku, takže velká část celorepublikové fauny se dá najít i tady, minimálně 17 druhů netopýrů tu máme,“ říká zoolog Národního parku Šumava Luděk Bufka.

Netopýři jsou jediní savci, kteří umějí létat. „Na rozdíl od některých hlodavců a vačnatců, kteří se přizpůsobili pasivnímu letu, mají netopýři jako jediní savci přizpůsobení k aktivnímu letu,“ potvrzuje zoolog.

Jeskyně slouží také jako zimoviště netopýrů

Toto přizpůsobení je podle něj jedinečné. „Přeměna přední končetiny v jakési křídlo, odlehčení kostry, ale třeba i anatomické úpravy na zadních končetinách, které umožňují zachycování v úkrytech. Dále umí velice dobře hospodařit s energií, za nepříznivých podmínek jsou schopni snížit výdej a přečkat toto období ve stavu strnulosti, v zimě pak zimním spánkem,“ vyjmenovává Luděk Bufka.

Naše druhy netopýrů jsou poměrně malé, většina váží do 15 gramů. Všechny se živí drobnou potravou, bezobratlými a hmyzem, ale každý druh má svou loveckou strategii. Někteří netopýři loví za letu, jiní sbírají potravu z větviček a například netopýr velký je specialitou na lov ze země.

Když ho najdete doma, pozor na kousnutí

Tato zvířata využívají celou škálu úkrytů, různé štěrbiny a škvíry. Mnoho druhů žije i v městském prostředí, kde nalézá úkryty ve škvírách v panelových domech nebo pod střechami.

Tak se někdy netopýři dostanou až do lidských obydlí. „V takovém případě je nejlepší netopýra v rukavici nabrat do sáčku nebo krabičky a vynést ven, neměli bychom na něj sahat holou rukou, protože v sebeobraně může například kousnout. Pokud se by se situace opakovala, nebo se netopýři usídlili na nějakém nevhodném místě, doporučuji vždy kontaktovat pracoviště ochrany přírody,“ radí Luděk Bufka.

Při svém pohybu využívají netopýři echolokaci, tedy orientaci podle odražených ultrazvukových signálů. „Pro lidský sluch jsou tyto signály obvykle na příliš vysoké frekvenci, ale netopýry slyšet můžeme, protože kromě signálů orientačních a komunikačních vydávají i různé zvuky ve slyšitelné oblasti,“ doplňuje Luděk Bufka.

Zoologové netopýry se na našem území pravidelně monitorují, tradičně jim byla věnována velká pozornost a existují záznamy staré desítky let. Součástí výzkumu je i dlouhodobý monitoring, který využívá věrnosti netopýrů k jejich strategickým úkrytům, jedná se tedy o sledování na hromadných zimovištích.

„My je skutečně počítáme na jedince. Na zimovištích netopýry sečteme, určíme druhy a data zaznamenáváme. Monitorujeme v tichosti, zvířata zásadně nebudíme, protože jsou poměrně citlivá a balancují na hraně vzhledem k hospodaření s energií. Každé probuzení během zimování může znamenat dost podstatnou ztrátu energie důležité pro přežití nepříznivého období,“ uzavírá Luděk Bufka.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související