Některé české děti váží i 100 kilogramů. Obezita je nejčastější příčinou cukrovky

03414282.jpeg
03414282.jpeg
Civilizovaný svět tloustne. Počet dětí a dospívajících s nadváhou a obezitou se v posledních letech až ztrojnásobil a získává charakter epidemie. To platí i pro Českou republiku. Až 22 procent českých dětí je obézních, řada dalších k obezitě spěje. V pořadu Zdravíčko to řekl dětský lékař a hematolog Karel Blažek.

„Na počátku máme doma bumbrlíčka, z čehož se každý raduje. Spokojené jsou zejména babičky, ale právě ty často do výživy dětí vnášejí řadu nezdravých prvků. Říkají, jen ho nechte, ať se nají, on z toho vyroste. Ale to bohužel platí u velmi malého počtu dětí, u naprosté většiny obezita s dítětem roste. Pokud si předškolák zvykne na velký přísun kalorií a malý výdej formou pohybu, rozvíjí se obezita. A dnes už bohužel není výjimkou, že se v ordinacích setkáváme s dvanáctiletými dětmi, které váží 100 kilogramů,“ zdůrazňuje lékař.

Dětská obezita je podle pediatra Karla Blažka nejčastější příčinou cukrovky druhého typu v dospělosti. „Na základě obezity se navíc rozvíjí i takzvaný metabolický syndrom, což je kombinace cukrovky, vysokého krevního tlaku, kardiovaskulárních a dalších potíží. Tento syndrom, který je dnes velkým medicínským problémem, je v mnoha případech založen právě na dětské obezitě,“ říká.

Cukrovkou trpí desetina národa, což přináší značné ekonomické zatížení pro stát i pro samotné nositele. Není-li cukrovka léčena, dojde k poškození zraku, ledvin a cév s následkem takzvané diabetické nohy. „Cukrovka nebolí, ale devastuje,“ varuje lékař. „Vyléčit ji neumíme, je to onemocnění na celý život. Léčbou ji dokážeme alespoň držet na uzdě.“

Dalšími zdravotními důsledky obezity jsou obtíže dýchacího a pohybového aparátu, a to právě už u silně obézních školních dětí. „Ty děti mají kloubní poruchy, křiví se jim páteř, pomaleji rostou a v konečném výsledku dosahují menší výšky než vrstevníci, mají časté kožní problémy a zažívací obtíže. Objevuje se už i zvýšený krevní tlak,“ popisuje pediatr Karel Blažek.

Ilustrační foto

Obezita má podle něj ale i celou řadu sociálních důsledků. „Dělali jsme se Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity průzkum, v němž jsme sledovali 74 obézních dětí. Zjistili jsme, že za poslední rok zažily šikanu ve 175 případech. A to nejen od dětských kolektivů, které jsou tvrdé, ale například i od učitelů tělocviku,“ uvádí Karel Blažek.

Obézní děti jsou totiž méně pohyblivé a nestačí svým vrstevníkům. „Nezapojují se do běžných dětských her, nehrají s klukama fotbal, spíše někde vysedávají, dostávají se do určité sociální izolace a je dokázáno, že vyhledávají společnost obdobně obézních kamarádů. A tak místo, aby společně sportovaly a hubly, společně tloustnou,“ varuje pediatr.


Z OTÁZEK POSLUCHAČŮ:

Co je pro děti zdravější – nechat je jíst to, oč si jejich tělo řekne, nebo odmala nutit k pravidelné a zdravé stravě?
Není nikde nařízeno, že by dítě mělo jíst šestkrát denně v pravidelných intervalech, ale je nutno zajistit dostatek živin, vitamínů, tekutin atd. Takže by byla vhodná kombinace obou způsobů: nabídnout dítěti v rámci jeho volby i zdravou stravu, tedy zeleninu, ovoce, dostatek tekutin a pokud možno omezovat nezdravé potraviny, které obsahují hodně živočišných tuků nebo jsou nadměrně slazené.

Jak do dětí dostat zeleninu, ovoce, mléčné výrobky?
To se odvíjí od stravovacích návyků rodiny. Nelze všem naservírovat bábovku a dítěti říct: ty ji nebudeš. Zrovna tak není možné, aby dítě mělo k obědu suchou rýži a tatínek omaštěné knedlíky. Je prokázáno, že 70 procent obézních matek má obézní děti. Je tedy třeba změnit stravovací návyky celé rodiny. Prevence je vždycky účinnější a levnější než léčba rozvinutých onemocnění. To platí i pro metabolický syndrom související s obezitou.