Nedělní Noční linka: Ztracená láska

9. červen 2019

 Možná by titulek dnešní Noční linky mohl být lákavým názvem pro román. A určitě nejen pro ženy.

Vzpomínáte, jak se nám nedávno svěřil posluchač, jak od dob svého mládí vzpomíná na dívku, která byla jeho tanečnicí?

Že ji stále nosí v srdci a nemůže na ni zapomenout? Že ji stále marně hledá, i když už má svůj nový život s novou ženou? Možná že to není jen on, kdo hluboko v srdci nosí svoji tajnou lásku. Možná je nás víc takových, co říkáte?

Téma o lásce je pro mnohé z nás tématem živým a zajímavým. Zažili jste někdy vztah, který se z mnoha důvodů nestačil stát vztahem životním? Byl jeden z nich už zadaný?

Bránil někdo vaší lásce a vy na ni i po létech vzpomínáte a stejně jako onen posluchač víte, že kdybyste ji potkali dnes, byla by stejně silná a vy byste odhodili všechna pouta a začali žít nový život?

Stal se vám v životě podobný příběh? A zůstalo to, co bylo jen ve vzpomínkách stejně krásné? Anebo se za léta ona či on proměnili a vy jste si řekli, kam jste dali rozum?

O láskách, možná nepřiznaných a tajných bude nedělní Noční linka.

Eva|V roce 2011 jsem ležela 3 měsíce v nemocnici a dostala jsem dopis od spolužáka z 8.třídy. Žádal mne zda dám svolení,aby přečetl na srazu třídy po 50.letech vyznání lásky,kterou ke mne v té době cítil. Nasmála jsem se i slzička ukápla jak dojemné to bylo. Moc jsem se mu tehdy líbila a naše třída se měla rozdělit na konci roku. Chtěl mi tehdy nějak vyznat lásku a tak vymyslel, že mi ukradne svačinu, já budu žalovat a on se přizná a tím dá lásku najevo.Jenže si chudák spletl aktovky a snědl svačinu spolužačce.Z vyznání nic nebylo. Chtěl ale abych to věděla alespoň nyní.Já tehdy nic netušila. V té době to byl nezajímavý kluk,ale teď je z něj chlap,který určitě stojí za hřích.Svolení ke zveřejnění dostal a všichni se alespoň pobavili. .
Ozéfek|Dobrý den.Jak jsem byl na dovolené na Corfu,tak jsem potkal na pláži zpěvačku Loonu.Byla tam sama.Usmáli jsme se na sebe.Dala mi podepsanou fotku a dodnes se na ni dívám jak Petr na Arabelu.Ozéfek ze Štramberka
Marek|Dobrý den, Ve svých patnácti letech jsem se osudově zamiloval do jisté vychovatelky, která pracovala na základní škole v Opavě - její hlas jsem natolik miloval, že bych s ní strávil celý život na tajném ostrově, který ještě nikdo neobjevil a kde bychom byli jen sami dva. Když docházka na základní škole skončila, oba jsme z toho byli tak smutní, že jsme si připadali jako v té písničce od Lucky Bílé - Tichý déšť - utírali jsme si kapky slz a cítili se při tom tak beznadějně a dojatě zamilovaní! Od té doby jsme se neviděli, ale já na ni často myslím a často mi vstupuje do mých sladkých nočních snů, ve kterých slyším její nádherný hlas, ale když se probudím, řeknu si: Škoda, že to byl jen sen! Marek z Opavy. PS.: Mohli byste v dnešní noční lince zahrát písničku od Lucky Bílé - Tichý déšť? Strašně moc ji miluji!
autor: Marcela Vandrová

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.