Nashi - jablkohruška nebo hruškojablko?
Ani jedno, i když tvar k tomu svádí. Je to hrušeň hrušňolistá podle české terminologie, ale zabydlel se u nás i původní název – nashi, což je japonský výraz pro hrušku. To, co dnes můžeme vidět na regálech supermarketů je tedy opravdu čistokrevná hruška, ovšem hruška asijská. Ale i těm asijským se u nás poměrně dobře daří.
Plusy
Strom je menšího vzrůstu, takže je vhodný i do menších zahrádek, tato hrušeň je i odolnější proti některým hrušňovým chorobám, například strupovitosti. Plody mají příjemnou hruškovou chuť s ananasovým podtextem a jsou šťavnatější, dají se i několik měsíců skladovat.
Minusy
Pozor – sklízíme až opravdu zralé plody, nashi „nedojde“, jak tomu bývá u evropských druhů hrušek. A plody jsou náchylné k otlakům, proto se také prodávají v jakýchsi síťkách, které je chrání.
Nároky
Tato hrušeň ocení teplejší a chráněné stanoviště, má ráda slunce, jinak pěstujeme jako u nás běžně známé ovocné druhy. Dobře jí udělá přihnojení NPK nebo Cereritem na jaře a na začátku léta, ještě lépe pak přihnojení kvalitním kompostem nebo hnojem na podzim. Zaléváme v rozumné míře. Vysazujeme zejména na podzim, ale i jarní termín je možný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
