Námaha ve vedru může být spouštěčem srdečních příhod, víc ohroženi jsou muži

Horko, vedro, sport, senior, dehydratace
Horko, vedro, sport, senior, dehydratace

Dvě srdeční zástavy cyklistů na vrcholcích Šumavy jsme hlásili v uplynulých horkých dnech. Jedna z příhod skončila šťastně, druhá smrtí. Jaký vliv má nelidské horko na lidské tělo?

To bylo mimo jiné tématem pořadu Zdravíčko se Štěpánem Havránkem z kliniky kardiologie a angiologie 1. Lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Horko nám obecně nedělá dobře a srdci a oběhu také ne. Nemusí být jedinou příčinou kolapsu, možná by se zmíněné oběhové zástavy odehrály i bez vedra, ale je pravdou, že vytrvalostní námaha v horku dokáže být spolehlivě spouštěčem poruch srdečního rytmu nebo srdečních příhod,“ říká Štěpán Havránek.

Vedro podle něj zvyšuje nároky na čerpání krve. „Srdce musí přečerpat více krve, při námaze potřeba přečerpávání ještě vzrůstá. Všechno je to akcelerované, a když je kdekoliv nějaký problém, tak se může projevit,“ vysvětluje.

Aktivity večer, odpoledne raději siestu

Oba případy se týkaly mužů nad 50 let. Podle kardiologa to není náhoda. „Hraje tady roli jak věk, tak pohlaví. V mladším věku způsobují oběhové zástavy spíš vrozené vady nebo poruchy přesunu iontů přes membrány srdečních buněk. Ve vyšším věku už se projevují degenerativní změny, ischemická porucha srdeční a následky životosprávy. Muži jsou náhlou srdeční smrtí ohroženi několikanásobně častěji než ženy,“ připomíná.

Do letních sportovních aktivit bychom se tedy měli pouštět s rozumem. „Horší je možná situace pro starší, už neaktivní lidi, kteří trpí vedrem doma v obýváku. Sport si můžeme odepřít, ale teplu doma neunikneme. Co tedy dělat? Odložit aktivity na večerní hodiny, na nákup chodit brzy ráno, než teplo vstoupí do ulic, odpočívat, není od věci udělat si siestu,“ doporučuje lékař.

Na otázku týkající se chlazení odpovídá, že klimatizace je dvousečný problém a že prudké změny teploty nedoporučuje.

Na záchranu člověka s mrtvicí máme čtyři a půl hodiny, říká primář

03509458.jpeg

Na cévní mozkovou příhodu lidé umírají odnepaměti. Je doložena jako příčina skonu už u Přemyslovců, s postupem civilizace se počet pacientů zvyšoval a dnes je třetím nejčastějším důvodem úmrtí v Evropě. V České republice je podle statistik situace ještě horší.

Kardiaci také v horoucím počasí pociťují malátnost z poklesu krevního tlaku. „Snižování krevního tlaku v letních vedrech souvisí s vyšší spotřebou vody. Něco vydýcháme, něco vypotíme, ve vedru se toto množství zvyšuje, klesá náplň tepen a žil a i hypertonici mají nižší tlak než v zimě. Dobrým orientačním znakem je, co to s pacientem dělá. Pokud je slabý, nevýkonný, točí se mu hlava, pak je ke zvážení snížení léků na odvodňování, samozřejmě po konzultaci s lékařem,“ doplňuje Štěpán Havránek.

Přidat vodu samo o sobě podle kardiologa nestačí, protože pocením ztrácíme i minerály. „Čistá voda nenahradí to, co ztratíme potem, je třeba přidat sůl. Nechci ale doporučovat přepíjení nebo přesolování, to může být také pro organismus škodlivé. Všeho víc, ale s mírou,“ uzavírá.

Další informace mohou posluchači najít na webu rukunasrdce.cz .

Spustit audio

Související