Na trať veteránské rallye Křivonoska vyjel i motocykl z roku 1901. U startu byl Český rozhlas

Historické vozy opět vyjely na cestu krajem z Křivonosky. Českobudějovičtí hasiči dorazili se svou Pragou

Téměř sto kilometrů zdolávala historická vozidla v sobotu 7. května v jižních Čechách. Uskutečnil se již 46. ročník Veteran Rallye Křivonoska. Na start se postavilo přes 270 automobilů a motocyklů vyrobených mezi lety 1901 a 1945. Z místa vysílal živě Český rozhlas České Budějovice.

„Snažíme se zpestřovat závod a pořád vylepšovat detaily, ale především je to jízda pro radost. Po cestě dále máme soutěžní prvky, například jízdu zručnosti,“ řekl ředitel soutěže Pavel Hartl.

Ten má za sebou již asi třicet ročníků Křivonosky. Nikdy podle svých slov nezapomene na rok 1985, kdy celý den lilo a skoro mrzlo. To ale naštěstí nebyl případ letošního ročníku. Počasí řidičům a spolujezdcům opravdu přálo, a tak kdo mohl, stáhl střechu.

S nejstarším vozidlem přijel Petr Hošťálek z Českých Budějovic. „Připravil jsem Laurinku, tedy motocykl značky Laurin a Klement z roku 1901. Je to nejstarší motocykl naší výroby, dnes už prakticky nedostupný sen každého sběratele,“ komentoval.

Motocykl dokáže jet rychlostí 40 kilometrů v hodině, což před 115 lety znamenalo opravdu zázrak. „V době svého vzniku to byl nepředstavitelný pokrok, protože do té doby se lidé pohybovali rychlostí chůze, maximálně koně. Tahle motorka znamenala naprostý převrat v dopravě,“ dodal Petr Hošťálek.

Jeho Laurinka je navíc ještě zasloužilou filmovou hvězdou. V 50. letech minulého století patřila do fundusu barrandovských ateliérů a objevila se v legendárním filmu Dědeček automobil, který v Čechách odstartoval zájem o veterány.

Na Křivonosce nechybí ani dámy. Osmdesátiletá Libuše Šulcová je jedinou ženou, která řídí motocykl se sajdkárou a je k tomu vždy i náležitě oblečená. „Můj motocykl je z roku 1928 a tehdy se nosily pumpky, které byly hodně široké. Z legrace se říkalo, že se tam dával i nákup. K tomu mám kostkované podkolenky, bílou halenku, motýlka a vestičku,“ popsala.

Takové oblečení samozřejmě není snadné koupit, většina majitelů veteránů si ho sama šije. Například oblečení Libuše Šulcové je dílem její spolujezdkyně.

Historické vozy opět vyjely na cestu krajem z Křivonosky. Řidiči a spolujezdci byli stylově oblečení

Velkou pozornost vzbudili při svém příjezdu na Křivonosku českobudějovičtí hasiči. Před jejich historickou Pragou totiž běžel předběžec s halapartnou. „Takto dříve skutečně musel jeden člověk běhat před autem. Nebyl totiž ještě tak rozvinutý automobilový průmysl a on upozorňoval lidi, že se blíží vozidlo, a zároveň varoval posádku před překážkami,“ vysvětlil Vladimír Pražák.

Hasičská Praga pochází z roku 1915. Původně byla vyrobena pro c.k rakousko-uherskou armádu, po první světové válce ji firma přestavěla na hasičský vůz. Lidé si ji budou moci prohlédnout ještě 27. května na náplavce v Českých Budějovicích, kde budou hasiči slavit 150. výročí od založení sboru.

S džípem přijel na Křivonosku Stanislav Plášil. „Mám ho 32 let, je to můj miláček a člen rodiny. Podle evidenčního čísla byl původně dodán do Ruska na frontu a se sovětskou armádou se zřejmě dostal k nám. Já jsem na něj narazil v jedné garáži na okraji Budějovic, řekl jsem si, že ho zkusím zrenovovat a od té doby s ním žiju,“ vyprávěl.

Historické vozy opět vyjely na cestu krajem z Křivonosky. Přímý přenos Českého rozhlasu moderovali Hanka Šoberová a Zdeněk Zajíček

Na veteránské rallye nesmí chybět ani prezident Asociace klubů historických vozidel Jiří Franc. Ten dorazil s Tatrou z roku 1936. „Podědil jsem ji po dědečkovi. Je to auto, se kterým jsem se setkal hned po narození, protože děda mě v něm odvezl z porodnice. Mám k němu silný vztah, vlastně celý život si s ním hraju,“ doplnil.

Historické vozidlo ale znamená pro majitele i velkou zodpovědnost. Podle definice je veterán zachovalé historické vozidlo, minimálně třicet let staré, udržované v historicky korektním stavu, které se nepoužívá ke každodennímu provozu.

„Pro majitele to v sobě nese i určitý závazek. Vlastník by se měl snažit o uchování vozidla, aby bylo dokladem technické vyspělosti dané doby, a měl by jít i příkladem dalším generacím, že s věcmi se má zacházet slušně,“ uzavírá Jiří Franc.