Mirka Nezvalová: Slimáci

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mikrofon, studio, zvuk (ilustrační foto)
0:00
/
0:00

Sním o indickém běžci. Žádný strach, nejde o zdatného sportovce, ale o kachnu. Ne snad že bych se na chalupě chtěla pouštět do intenzivního farmaření, ale kdykoliv narazím na záhonech dýní a cuket na ukousané  květy, vím, že si tam v noci zase slimáci udělali švédský stůl.

A právě onen běžec indický si zase dokáže svůj jídelníček vydatně vylepšovat slimáky. Jenže když jsem si nastudovala, že kachna potřebuje nejen výběh a minirybníček, ale rozhodně i ještě alespoň jednu kámošku, sen jsem v realitu neproměnila.

Díky informacím z internetu i zaručeným radám jsem do boje se slimáky vytáhla nejprve s pivními pastmi, poté i biologickými přípravky. Bez viditelných úspěchů.

Vyzkoušela jsem roztlučené vaječné skořápky a dokonce si objednala speciální měděné pásky, které by v žádném případě svými vlhkými těly neměli překonat. No, vyhodila jsem tedy pár stovek a slimáci si chodí pochutnávat dál.

Dobře, řekla jsem si, já vám ukážu, kdo z koho. Vyzbrojena baterkou čelovkou jsem propátrávala záhony a občas na nějakého zřejmě průzkumníka narazila. Hlavní armáda čekala, až světýlko zhasne a bude moci opět ke stolu.

Vzhledem k tomu, že nehodlám zahradu proměnit v kachní rejdiště se všemi negativy, která to také přináší, sen o indickém běžci jsem definitivně opustila. Zbývá už jediné – vzdát se i snu o vlastnoručně vypěstovaných cuketách, dýních nebo bazalce. Tu si totiž slimáci zřejmě dávají jako moučník.

Jenže já se prostě nerada vzdávám. Tak uvidíme, třeba mi vesmír nabídne nějakou rozhodně zaručenou a vyzkoušenou radu. Nebo máte v zásobě nějakou vy, milí přátelé?