Mirka Nezvalová: Slimáci
Sním o indickém běžci. Žádný strach, nejde o zdatného sportovce, ale o kachnu. Ne snad že bych se na chalupě chtěla pouštět do intenzivního farmaření, ale kdykoliv narazím na záhonech dýní a cuket na ukousané květy, vím, že si tam v noci zase slimáci udělali švédský stůl.
A právě onen běžec indický si zase dokáže svůj jídelníček vydatně vylepšovat slimáky. Jenže když jsem si nastudovala, že kachna potřebuje nejen výběh a minirybníček, ale rozhodně i ještě alespoň jednu kámošku, sen jsem v realitu neproměnila.
Díky informacím z internetu i zaručeným radám jsem do boje se slimáky vytáhla nejprve s pivními pastmi, poté i biologickými přípravky. Bez viditelných úspěchů.
Vyzkoušela jsem roztlučené vaječné skořápky a dokonce si objednala speciální měděné pásky, které by v žádném případě svými vlhkými těly neměli překonat. No, vyhodila jsem tedy pár stovek a slimáci si chodí pochutnávat dál.
Dobře, řekla jsem si, já vám ukážu, kdo z koho. Vyzbrojena baterkou čelovkou jsem propátrávala záhony a občas na nějakého zřejmě průzkumníka narazila. Hlavní armáda čekala, až světýlko zhasne a bude moci opět ke stolu.
Vzhledem k tomu, že nehodlám zahradu proměnit v kachní rejdiště se všemi negativy, která to také přináší, sen o indickém běžci jsem definitivně opustila. Zbývá už jediné – vzdát se i snu o vlastnoručně vypěstovaných cuketách, dýních nebo bazalce. Tu si totiž slimáci zřejmě dávají jako moučník.
Jenže já se prostě nerada vzdávám. Tak uvidíme, třeba mi vesmír nabídne nějakou rozhodně zaručenou a vyzkoušenou radu. Nebo máte v zásobě nějakou vy, milí přátelé?
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.