Mirka Nezvalová: Městské klouzačky

Naprosto chápu, že není v silách žádných uklízecích čet, aby za pár hodin zvládly město zbavit sněhu. Na druhé straně ale zase nedokážu pochopit, proč se některé hlavní městské chodníky změnily doslova v klouzačky.

Nechápaly to ani ty dvě starší dámy, kterým jsme s mužem v neděli odpoledne pomáhaly vstát u přechodu na Dlouhé louce poté, co na pěkně zledovatělém povrchu skončily na zemi. Naštěstí se jim nic vážného nestalo. Ve chvíli, kdy jsou silnice pro auta suché tak, že na nich žádné zimní gumy ani nepotřebujete a vy jako chodec zřejmě nikoho nezajímáte, marně hledáte pro takovou situaci ono potřebné pochopení.

Zavolala jsem tedy na městskou policii, vylíčila situaci a uslyšela, že informaci předají technickým službám. Super, řekla jsem si. A zadoufala, že náprava na sebe nedá dlouho čekat. Je mi naprosto jasné, že nelze kontrolní chůzí zodpovědných pracovníků prověřit, kolik městských chodníků se změnilo v klouzačky, ale možná bychom měli my, chodci, zkrátka zvednout telefon a ozvat se s potřebnou informací na příslušná místa.

On se totiž sníh, pokud není zcela odklizen, díky slunečním paprskům během dne lehce rozehřeje a v mrazivém počasí se poté změní v ledový povrch. Doufám, že tyto základní fyzikální jevy znají i pracovníci úklidových čet.

Jako chodec po budějovických chodnících věřím, že tohle klouzací zaškobrtnutí technických služeb bylo letos první a snad také poslední.