Menší jihočeské farmy bojují o přežití. Zvyšují se jim náklady, zároveň přichází o zákazníky

„Tady právě vidíme tvaroh, který se plní do kelímků. Tento tvaroh jsme byli schopni před dvěma lety vyrobit zhruba o čtyřicet procent levněji než aktuálně,“ říká u plnící linky Minimlékárny Mláka u Třeboně vedoucí Hana Andrlová.

Tvaroh a další výrobky museli producenti zdražit kvůli navýšení vstupních nákladů. I přesto, že minimlékárna získala mnoho ocenění za kvalitní regionální potraviny, po zvýšení cen přišla zhruba o třetinu zákazníků. „Spoustu lidí ovlivnil covid i následné zdražování. Lidé prostě kupují hlavně levnější potraviny,“ potvrzuje Hana Andrlová.

Minimlékárně s devítiletou tradicí hrozí zánik, ale farmáři to ještě nechtějí vzdát. „Neustále se snažíme najít nové zákazníky. Na podzim jsme zkusili vyrobit nový druh sýra a setkali jsme se s obrovským úspěchem. Ale úbytek zákazníků byl poměrně velký. Během léta se rozhodne, jestli mlékárnu udržíme, nebo ne,“ dodává vedoucí.

Čtěte také

Lidé šetří, kupují si živá zvířata na vykrmení. Velký zájem je například o selata

Farma Struhy na Písecku zvýšila ceny mléčných výrobků o pět procent a zatím zákazníky neztratila. Je ale bez zisku. „Je to pořád za nulu. Máme na výplaty, nákup surovin a obalů, ale nezbyde nic navíc,“ uvádí farmář Aleš Kojetín.

Situaci v menších farmách ovlivňuje řada faktorů. „Podniky, které dlouhodobě mírně zdražovaly, teď nemají takové problémy, protože si třeba udělaly finanční rezervy. Pokud nemají dostatečnou ziskovost, tak jim ale zase nezbývají peníze na nové technologie, vybavení prodejen. Pak se samozřejmě farma musí rozhodnout, zda dlouhodobě unese téměř nulový zisk. To se nedá udržet dlouho,“ dodává ředitelka jihočeské Agrární komory Hana Šťastná.

Podle průzkumu Asociace malých a středních podniků České republiky se také další podnikatelé obávají poklesu tržeb. Proto je podle jejího předsedy Josefa Jaroše nevyhnutelný zásah státu, který by alespoň částečně pomohl ohroženým podnikatelům kritické období přečkat.