Martina Adlerová: Výhybky

V knize 1Q84 japonského spisovatele Harukiho Murakamiho hlavní hrdinka vystoupí z každodenní rutiny, udělá něco nečekaného, přehodí tím výhybku, a celý svět se odkloní od své původní osy. Trajektorie vesmírných těles jsou vychýleny, a jak se to projeví? Hrdinka se dostane do jiného časoprostoru, který vypadá úplně stejně, než si všimne, že na nebi svítí dva Měsíce místo jednoho. Nevidí je ale každý. 

Hlavní hrdinka si tento „nový svět“ nazve pro sebe 1Q84 a snaží se této změny využít k vyřešení závažných otázek svého života.

To mě přivedlo k myšlence, že vystoupit ze stereotypu našich životů je sice nesmírně těžké, ale stejně bychom se o to měli pokoušet každý den. Ona se dostala do jiného světa se dvěma Měsíci, do světa, kde se nad ní začala postupně stahovat mračna, ale zase tam potkala svou životní lásku. Takže to určitě stojí za to.

Zkoušejte to každý den.

Bořte rutinu, bojujte s ustálenými zvyky, i kdyby to mělo znamenat jenom to, že si po obědě dáte místo tradičního kapučína mandlové latte. Nebo že se tentokrát ohradíte, když si na vás bude kolega vybíjet vztek. Nebo že místo autem dojedete do práce na kole. Nebo že se nenecháte posté vmanévrovat do situace, kterou nesnášíte. Nebo že si místo léty zažitého sestřihu necháte udělat na hlavě něco skandálního.

Prostě přehoďte výhybku!

A občas se – jen tak pro jistotu – mrkněte na Měsíc.