Lovecký zámeček Krásný Dvůr obklopuje obrovský anglický park a francouzské zahrady

25. červenec 2025

Lovecký zámeček hraběcí rodiny Černínů se nachází mezi Žatcem a Lubencem v Ústeckém kraji. O jeho dnešní podobu se v letech 1720 až 1724 zasloužil hrabě František Josef Černín z Chudenic spolu s architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou.

V minulých letech návštěvníci vstupovali do zámku bočním vchodem, letos nově po hlavním schodišti přímo z nádvoří. Prohlídkový okruh vede komnatami zařízenými tak, aby připomínaly skutečný život obyvatel šlechtické rodiny Černínů. Je tu grafický salón, malá knihovna, lovecký salón, pánská hraběcí pracovna, salón paní hraběnky i malá jídelna s unikátním nádobím na zmrzlinu.

Stůl ve velké jídelně je prostřený přesně tak, jako při několikadenní návštěvě císařské rodiny v červenci roku 1812 na zámku. Uprostřed stolu stojí na zrcadlovém podnose model novogotického templu, nejstarší rozhledny v Evropě, který je zlatým hřebem procházky v zámeckém parku. Model templu je vyrobený z tragantu, což je hmota vyrobená z cukru a pryskyřice.

Novogotický templ v zahradě zámku Krásný Dvůr

Stěny loveckého zámečku Krásný Dvůr zdobí rozsáhlé sbírky obrazů psů a koní. Uvidíte také portréty členů rodiny Černínů a mnoha vzácných návštěv, mezi které patřil třeba i německý básník Johann Wolfgang Goethe. V zámeckém parku se pod tisíciletým dubem dochovala i kamenná lavička, na které Goethe sedával.

Na návštěvu zámku si dopřejte dostatek času. Obklopuje ho totiž nejen anglický park s pavilony, rybníky a odpočívadly, ale také nově zpřístupněné francouzské zahrady s květinovými záhony a jezírkem.

Výhled z vrcholu
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více o tématu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.