Literární matiné 8. 3. 2009

KNIŽNÍ TIPY:

Zdeněk Šmíd, Miroslav Adamec: Volejem i peřejemi
Knižní podoba televizního seriálu o vodácích, řece, vodáckých hospůdkách a večerech při kytaře.

Zdeněk Šmíd, Miroslav Adamec: Volejem i peřejemi

Sue Roeová: Impresionisté: Soukromé životy
Životní osudy slavných i méně známých malířů.

Sue Roeová: Impresionisté: Soukromé životy

TIP Z REGIONU:

Sbírka prácheňských pověstí je dokončena: strakonický básník, nakladatel a antikvář Ondřej Fibich ji v těchto dnech uzavřel posledním dílem, který se jmenuje stejně jako dva předchozí Prácheňský poklad - jen podtitul je jiný (S pověstmi krok za krokem celým Prácheňským krajem).

Prácheňský poklad - S pověstmi krok za krokem celým Prácheňským krajem

RECENZE Jaromíra Slomka:

František Langer slovem a obrazem

Pod titulem František Langer slovem a obrazem vyšel dvacátý svazek Langerových Spisů, úctyhodného edičního projektu, zahájeného roku 2000. Uzavřen bude tehdy, až Milena Vojtková napíše ohlášenou langerovskou monografii.
V devatenácti předchozích svazcích byl generál František Langer, nejbližší přítel Karla Čapka, představen v šíři své literární a publicistické tvorby: jako povídkář, romanopisec, dramatik, básník, fejetonista, esejista, glosátor, autor memoárů i próz pro děti. A ve třech svazcích též jako autor dopisů. V tomto svazku promlouvá také, když jeho slova, ať předtím publikovaná, ať nepublikovaná, citují lidé, kteří se s ním v různých etapách jeho života stýkali. Čteme tu nekrology z roku 1965, příspěvky přednesené před devíti lety na pražské konferenci nazvané František Langer na prahu nového tisíciletí, ale i příspěvky napsané speciálně pro tento svazek.
Z těch již kdysi kdesi publikovaných vyniká například půvabná vzpomínka Egona Hostovského na to, jak roku 1933 v Umělecké besedě požádal Langera, s nímž se osobně neznal, o finanční půjčku. Hostovský byl začínající spisovatel, tehdy pětadvacetiletý, Langer už pomalu žijící klasik, o dvacet let starší. Hostovský prý tehdy napsal krasopisně na aršík papíru: "Pane doktore, mám k vám generační prosbu. Půjčte laskavě mně a Janu Zahradníčkovi padesát korun. Došly nám prachy a není co pít. Uctivě Váš Egon Hostovský." Přivolal číšníka ukázal mu, komu lístek předat. Ten vzápětí vyřizoval, ať Hostovský vyjde na chodbu. "Tam jsme se tedy setkali, představili se a stiskli si pravice. Při tom stisku mi Langer vložil do dlaně padesátikorunu. Tyhle věci se děly diskrétně a neděkovalo se, a když, tak jen na půl huby. Díval se mi do očí a usmíval se tím svým věčným šelmovstvím. Pak povídá, aby řeč nestála: ,Jsem rád, že jsem vás poznal, Hostovský, mám moc rád vaše básně!' Zesinal jsem hanbou. V životě jsem báseň nenapsal a bohdá nenapíši. To nemůže zůstat bez trestu. Hlavou mi vířilo: Na koho tak on může žárlit? No, na Karla Čapka, to se rozumí, že na něho, i když se oba tváří, jako by byli bůhvíjací přátelé. A tak povídám na rozloučenou: ,Já zase, pane plukovníku (slyšel jsem, že tenhle titul nenávidí), ze všech vašich komedií mám nejraději tu nejkratší. No, jak se jmenuje? Je veršovaná. Jo, Lásky hra osudná se jmenuje. Ta je moc fajn, ta se vám povedla.' nehnul ani brvou a nepřestal se šelmovsky usmívat. Řekl bych, že dokonce trochu uznale. Já se tím, co jsme si řekli, nikde později nechlubil. Že by tedy on? Asi musil, neboť najednou o té příhodě vyšla v Činu kurzivka od Marie Majerové a já bych tenkrát Mařku nejraději roztrhl..."
Ale čteme tu i texty Adolfa Branalda, Viktora Fischla, Julia Firta, Oty Ornesta, Zdeňka Štěpánka, Josefa Váchala či Jana Wericha. Pěkná čítanka! V sebraných spisech takový svazek nebývá obvyklý, za tento je však třeba Jiřímu Holému, Vladimíru Justlovi a Mileně Vojtkové poděkovat. A také nakladatelství Akropolis.

František Langer slovem a obrazem

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Šolom Alejchem: Šumař na střeše.

Výherci: V. Batistová, V. Dvořák, Z. Králová, P. Přech, Z. Zderadíčková, M. Zídková.

Nová otázka: Tentokrát se ptáme na jeden velmi krásný a poučný německý román. Je to příběh ctižádostivého provinčního herce, jehož touha po úspěchu je silnější než cokoli jiného: obětuje jí svůj osobní život, své zásady i obyčejnou lidskou slušnost. A protože se děj tohoto románu odehrává v době vzestupu nacismu, zaplete se náš hrdina i s fašisty. Silný příběh o době, která prověřuje charaktery, je ale aktuální za všech totalitních režimů. Napovíme, že knihu napsal syn jednoho rovněž velmi známého německého spisovatele a že byla i úspěšné zfilmována - film Istvána Szabóa se jmenuje stejně jako kniha a hlavní roli v něm ztvárnil skvělý Klaus Maria Brandauer.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.