Literární matiné

8. leden 2012

Tipy knihkupce Radoslava Jiříka na knížky Václava Cílka Kameny domova a Ladislava Tunyse Se srdcem na dlani; vzpomínka na Josefa Škvoreckého; Josef Formánek představuje knihu Umřel jsem v sobotu; tradiční soutěž.







TIPY knihkupce Radoslava Jiříka:

Václav Cílek: Kameny domova
46 kamenů, svázaných s naší zemí, představuje známý geolog a popularizátor vědy ve své nové knize. Jak už to u Václava Cílka bývá, nezůstává jen u přírodních věd, ale hledá i širší souvislosti.

Václav Cílek: Kameny domova













Ladislav Tunys: Se srdcem na dlani. Jindřich Plachta.
Monografie významného českého herce, jeho cesta k filmu, nejlepší role i osobní život.

Ladislav Tunys: Se srdcem na dlani. Jindřich Plachta.
















VZPOMÍNKA na Josefa Škvoreckého:

3. ledna zemřel v kanadském Torontu spisovatel a nakladatel Josef Škvorecký, rodák z Náchoda. Jeho mládí poznamenala válka, ale také jazzová hudba – sám byl tehdy aktivním muzikantem a džez pak inspiroval i jeho literární tvorbu. Škvorecký vystudoval angličtinu, pracoval jako nakladatelský redaktor a psal, což mu ovšem v případě románu Zbabělci přineslo potíže. Po odchodu do exilu koncem 60. let působil na torontské univerzitě a věnoval se také pilně vydávání českých zakázaných autorů. Tyto knihy se pak tajně dostávaly zpět do Československa ke čtenářům. Pro úplnost dodejme, že nakladatelství Sixty – Eight Publishers s ním v Torontu založila manželka, Zdena Salivarová. Z jeho děl už jsme zmínili vůbec první knihu, Zbabělce, ale můžeme připomenout také Mirákl, Lvíče nebo Tankový prapor a samozřejmě detektivky – třeba Smutek poručíka Borůvky. Josef Škvorecký byl spolu se svou ženou i hostem našeho pořadu, a to v dávném roce 1999. To už bylo jejich společné nakladatelství pět let minulostí a oni mohli na Floridě lenošit a užívat života – místo toho spolu napsali knihu Krátké setkání, s vraždou.

Foto z knihy: Josef Škvorecký

Poslechněte si ještě malou ukázku autorského čtení Josefa Škvoreckého (Sedmiramenný svícen: Pan doktor Štras)

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je Josef Formánek, který právě vydal knihu Umřel jsem v sobotu. Navazuje v ní volně na svou předešlou knížku Mluviti pravdu. Autor přiznává, že tentokrát zpracoval opravdu temný příběh.

Josef Formánek: Umřel jsem v sobotu









SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Na anketní otázku jsme dostali 49 odpovědí a ještě více tipů, protože málokdo napsal jen jednu knížku. Několikrát jste uváděli knihu Zdeňka Svěráka Nové povídky, regionální tituly Na břehu Blanice od Jaroslavy Pixové, Z Čech až na konec světa od Františka Šestáka z Blatné, Klostermannovy šumavské prózy a také román Martina Sichingera Smrt krále Šumavy. Objevilo se hodně knih pro ženy, např. od Simony Monyové nebo Haliny Pawlovské, historické knihy jako Toulky českou minulostí od Petra Hory Hořejše, kniha Jana Hnízdila Mým marodům, Moje šílené století od Ivana Klímy, chválíte také knihu Věry Mikuláškové Zrcadlo vzpomínek nebo Jany Šrámkové Hruškadóttir.

Výherci: Z. Gajdošová, T. Preňková, I. Šindelářová, J. Šonková, V. Tourek, M. Velková.

Nová otázka: 10. ledna roku 1887 se narodil americký básník Robinson Jeffers, který se proslavil nejen svými verši, ale i způsobem života – se svou rodinou žil v kamenném domě, který si postavil na divokém pacifickém pobřeží. Sám pak postavil vlastníma rukama kousek od domu kamennou věž, kde psal své básně. Název této věže najdete i v titulu jednoho českého výboru z Jeffersových básní.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.