Literární matiné

22. leden 2012

Tipy na knížky Ivana Adamoviče Puls nekonečna a Daniela Kováře Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka; Milena Secká představuje monografii o Vojtovi Náprstkovi; recenze knihy japonského spisovatela Jasutaka Cucui Konec stříbrného věku a tradiční soutěž.









KNIŽNÍ TIPY:

Ivan Adamovič: Puls nekonečna
Průřez českými vědecko-fantastickými povídkami od roku 1948 do 70. let, který sestavil Ivan Adamovič. Najdete tu klasiky žánru, ale i autory, které si se sci-fi nespojujeme – Ivana Klímu, Ivana Vyskočila, dokonce i režiséra Pavla Juráčka s jeho povídkou Konec srpna v hotelu Ozon nebo českobudějovického autora Borise Jachnina.

Ivan Adamovič: Puls nekonečna










Daniel Kovář: Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka
Kniha má více než 350 stran a najdete v ní mnoho černobílých fotografií včetně leteckých snímků, plánků a historických obrázků a také přílohu, kterou tvoří barevné fotografie. Po historickém úvodu následuje abecední soupis panských sídel na Českobudějovicku s podrobnými informacemi o každém objektu.

Daniel Kovář: Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka










NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je Milena Secká, která vydává knihu Vojta Náprstek – vlastenec, sběratel, mecenáš. Pro zkoumání této významné osobnosti 19. století měla výborné podmínky, protože pracuje v knihovně pražského Náprstkova muzea. Není to první monografie o zakladateli této významné kulturní instituce.

Milena Secká: Vojta Náprstek – vlastenec, sběratel, mecenáš






RECENZE Mileny Marešové:

Jasutaka Cucui: Konec stříbrného věku
Japonský spisovatel Jasutaka Cucui napsal knihu Konec stříbrného věku v roce 2006, kdy mu bylo dvaasedmdesát let. Pokud by se námět jeho příběhu stal skutečností, také by se ho týkal. S tím vědomím bylo jistě zpracování zvoleného námětu více dramatické.
Vstupujeme přímo do děje. „Starý pán“ přichází navštívit svého přítele, muže, který dávno překročil sedmdesátý rok věku. Mluví spolu o počasí, přichází na řadu poslední cigareta a potom smrt. Stařec Kuičiró Utani prostřelil svému vrstevníkovi, Čúzóvi, hlavu. Pozůstalí vrahovi upřímně poděkovali a nechali ho v klidu odejít. Bizarní počátek předznamenává neméně podivné pokračování.
Japonsko, země, o níž máme tradiční představu regionu uctívajícího stáří, se v knize Jasutaka Cucuiho stává místem, kde se přibývající počet seniorů rozhodli řešit tím nejradikálnějším způsobem. Byl vydán výnos, díky němuž se musí ve stanoveném čase všichni lidé, muži i ženy, kteří překročili sedmdesátiny, vzájemně popravit, rozumějme, jakýmkoliv způsobem připravit o život. Tzv. Stříbrná válka se postupně odehrává ve vytýčených územích, ve městech i v horách. Policejní oddíly dohlížejí na „pokojný průběh“ akce, což znamená, že se starají o to, aby se starci usmrcovali bez protestů a aby tím nenarušovali život těm, jichž se akce prozatím netýká. Dodatkem krvavého výnosu je, že pokud by po uplynutí stanoveného času přežilo více starých lidí, budou popraveni. Poslednímu, který z každého daného okrsku zvítězí, tedy vyvraždí všechny ostatní, bude umožněno vyčkat přirozeného příchodu smrti. A vystrašení i odhodlaní senioři nikterak neprotestují. S vervou se pustí do vzájemného zabíjení.
Zní to až příliš černě, nehumánně a nemožně? Samozřejmě, a i když se vše odehrává v současném Japonsku, v realitě počátku jednadvacátého století, přesto styl vyprávění působí, jako bychom se ocitli uprostřed fantastického divadla. Starci určení k vzájemné likvidaci a k zvrhlému řešení stoupajícího počtu lidí v post-produktivním věku, se stávají téměř komiksovými roboty. Přestože jde o lidi mezi sedmdesátkou a devadesátkou, není mnoho překážek, které by je zastavily – vloupají se do domu, přelezou zeď, se samurajskou zručností se přemisťují z místa na místo. Tedy někteří, jiní jsou obětováni hned zpočátku, zastřeleni, podříznuti, vzájemně se probodávající. Svědomí se tu ozve až v samém závěru, ale to už je jeho hlas téměř neslyšný.
Stylem líčení tohoto podivného boje nejvíc evokuje počítačovou hru, možná prapodivně groteskní simulaci, která by mohla sloužit odfiltrování nízkých choutek a pohnutek. A zdá se, že víc ani kniha Jasutaka Cucui, Konec stříbrného věku, řešit neměla. Pomyšlení na to, že by šlo o vyostřený náhled neperspektivně fungujícího systému, je absurdní. Společenská kritika nabourávající zavedenou představu moudrosti a rozvahy získané s vysokým věkem pod nánosem krutosti také příliš nefunguje. Výsledek vyznívá jako přehnaný a samoúčelný vtip, kterému se ani od srdce nezasmějeme.

Jasutaka Cucui: Konec stříbrného věku

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Hrdinou knihy A. A. Milnea je medvídek Pú. (90 správných odpovědí)

Výherci knih, které poskytlo nakladatelství Dybbuk: Zuzana Dohnalová, Hana Kovaříková, Gabriela Kroneislová, Adriana Stříbrná, Jaroslava Tůmová, Anna Záveská.

Nová otázka: Astrid Lindgrenová zemřela 28. ledna před deseti roky. Ptát se na Pipi Dlouhou Punčochu, její nejznámější hrdinku, to by bylo moc lehké - takže se zeptáme, jak se jmenuje detektiv, kterého si vymyslela a který se také proslavil.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.