Literární matiné

KNIŽNÍ TIPY:

Marek Toman: Frajer
Novinka autora, který zaujal už pod pseudonymem Pavel Torch knihou Zvláštní význam palačinek. Příběh, jehož děj se odehrává v kulisách 17. listopadu a prvních let po Sametové revoluci.

Marek Toman: Frajer|foto: Nakladatelství Argo

Jostein Gaarder: Hrad v Pyrenejích
Dva lidé, kteří se kdysi milovali, se po letech náhodou setkávají a rozmlouvají spolu o události, která je před lety rozdělila. Román o lásce i pohledu na svět, který se u každého z nás liší…

Jostein Gaarder: Hrad v Pyrenejích|foto: Albatros Media, a. s.

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je spisovatel Jan Bauer, autor více než stovky knih – jestlipak si pamatuje všechny jejich názvy?

Jan Bauer: Tajemná města - České Budějovice|foto: Nakladatelství Regia

RECENZE Karly Ladwigové:

Alena Wagnerová: Sidonie Nádherná a konec střední Evropy
Autorka žijící od r. 1969 v Saarbrückenu a po listopadu 89 střídavě také v Praze se zabývá většinou literaturou faktu a publikuje německy i česky. Jejími tématy jsou jednak ženy proslavené v souvislosti s význačnými muži, česko-německá kulturní spojitost a před- i poválečné česko-německé vztahy. Z knih vydaných u nás je to třeba Milena Jesenská, České ženy, dva svazky rozhovorů s Němci a Čechy ze Sudet nebo publikace A zapomenuti vejdeme do dějin. Nejnověji je hrdinkou Wagnerové baronka Sidonie Nádherná, náruživá cestovatelka domovem připoutaná ve Vrchotových Janovicích. Kniha vyšla původně v němčině a pro české vydání v nakladatelství Argo (v překladu Vratislava Slezáka a Michaely Jakobsenové) byla aktualizována a doplněna o nová zjištění. Autorka se snaží co nejvíce přiblížit životu i nitru ženy významné přátelstvím s Reinerem Maria Rilkem, milostným vztahem s Maxem Švabinským a později s rakouským básníkem Karlem Krausem.
Baronka Nádherná je ženou vyznávající život ve svobodě jako alternativu společenské prázdnoty tehdejší aristokracie. Byla jednou z prvních intelektuálek přelomu století, jíž také přisuzovali roli „femme fatale“. Nadevše miluje svého bratra Jana a po jeho předčasné smrti své dvojče Charlieho. Spolu s ním všestranně pečuje o janovický zámek a park a tato činnost je pro ni v dobách válečné i poválečné hrozby a opuštěnosti jediným smyslem bytí. V roce 1950 umírá v emigraci v Londýně a teprve po necelých 50 letech jsou její ostatky převezeny a pohřbeny v parku janovického zámku.
Sidonie Nádherná po sobě nezanechala souvislé literární dílo, ale její korespondence s Rilkem, Krausem a s malířem Albertem Blochem je rozsáhlá a svou hloubkou nakonec neúmyslným dílem je. A Wagnerová ho využívá v knize plnou měrou stejně jako cenná svědectví janovických občanů. Další předností díla je popis rakousko-uherských reálií i osobností na pražské půdě, což jsou zajímavé informace pro dnešního čtenáře. Spolu s tím ocení věrné a věcné zachycení atmosféry temné doby vysídlení středočeského kraje za války i začínající hrozbu totality poválečné. Marné jsou snahy zámecké paní vzbudit genia loci svého sídla a parku; válečné cvičiště jednotek SS se i po válce proměnilo ve zdevastované trosky. Teprve sklonek století přinese obnovu sídla a nové publikace o významné člence i celém rodu Nádherných. V epilogu vyslovuje A. Wagnerová pevnou naději v budoucnost objektu v 21. století, což si po přečtení její pozoruhodné knihy lze jen přát.

Alena Wagnerová: Sidonie Nádherná a konec střední Evropy|foto: Nakladatelství Argo

NÁŠ TIP:

Petra Soukupová vydala v Hostu román Marta v roce vetřelce. Hlavní hrdinkou je mladá dívka, která nastupuje na vysokou školu, ale studium rozhodně není smyslem jejího života. Popravdě není ani jí samotné jasné, jestli její život nějaký smysl má. Sedí u počítače, chatuje s kamarády, čte si, marní čas. Soukupová nám předkládá Martin deník, který obsáhne rok jejího života. Skvěle v něm vystihla jazyk i myšlení věkem devatenáctileté, ale způsobem uvažování a zodpovědností ještě úplně dětinské ženy, která se dostane do problémů. Na řešení skutečných problémů ale není Marta vůbec připravená. Zatím ji totiž v životě trápily jen bezvýznamné věci: vlastní vzhled a jeho nedostatky, hádky s mladší sestřičkou, nechuť podílet se na domácích pracích, kluci a nudné studium. Petra Soukupová popsala ve své knížce problém, který se netýká jen našeho prostředí, ale nejspíš celé moderní společnosti. Mnozí mladí lidé mají už od školních lavic dobré znalosti o sexu, s jistotou se pohybují ve světě velkoměsta a rozhodně jim nechybí sebevědomí, ale dospělí nejsou. Rádi by se zbavili rodičovského dozoru, ale považují za samozřejmost, že jim rodiče dají peníze a budou se o ně starat. Čtivá kniha Petry Soukupové není tímto tématem v současné evropské literatuře ojedinělá, ale když ji porovnáme
například s knížkou S. Sperlinga Bludy z nudy, o které jsme v našem pořadu už také mluvili, rozhodně ji předčí. A není to jen proto, že nám jsou reálie popsané v Martě v roce vetřelce bližší, ale proto, že jde o zdařilejší, zralejší a výborně promyšlený text.

Petra Soukupová: Marta v roce vetřelce|foto: Nakladatelství Host

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Quo vadis - román H. Sienkiewicze (80 odpovědí správně, 1 chybně)

Výherci: B. Baštová, I. Brůžková, H. Kozojedová, V. Lencová, A. Macková, J. Sedláček.

Nová otázka: 26. listopadu 1926 zemřela Eliška Krásnohorská, kterou vám chceme připomenout nejen jako prozaičku a básnířku, ale také jako libretistku Smetanových oper. Jedna známá opera této autorské dvojice má přímé inspirace v jižních Čechách a jejich historii, opět se tu setkáme s příslušníky rožmberského rodu. Jak se tato opera jmenuje?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.