Literární matiné 7. 9. 2008

KNIŽNÍ TIPY:

Gillian Tindall: Muž, který nakreslil Londýn
Životní osudy slavného rytce Václava Hollara. Více než doma žil v cizině, a tak sice zachytil Londýn před velkým požárem v roce 1666, ale českých motivů je v jeho díle pomálu.

Gillian Tindall: Muž, který nakreslil Londýn

Jiří S. Kupka: Krvavé jahody
Osud Věry Sosnarové, Češky, která se shodou zvláštních životních okolností ocitla v sovětských vězeních a gulazích.

Jiří S. Kupka: Krvavé jahody|foto: AFP

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je historik Ivo Hajn, jeden z autorů knihy Historií a krajem koněspřežky. Napsal ji spolu s Ludmilou Kučerovou a vydala ji Basilika. Tomuto tématu věnoval už několik publikací.

RECENZE Michala Bauera:

Antologie české poezie II. díl (1986 - 2006) (dybbuk 2007)

Poměrně mladé ambiciózní pražské nakladatelství dybbuk se rozhodlo zmapovat českou poezii posledních dvaceti let, přesně období 1986 až 2006. Ze zamýšlené dvoudílné antologie byla jako první vydána druhá část, která se zaměřila na básnické generace mladší šestašedesáti let. Básnířky a básníci narození do roku 1940 byli zařazeni do přítomného objemného svazku; 1. díl pak bude obsahovat tvorbu těch, kdo se narodili do roku 1939. Jejich básně budou vybírány za posledních 40 let tvorby - od roku 1966 do roku 2006. Nemá asi smyslu se ptát na to, proč zrovna léta 1939, 1940, 1966, 1986. Respektujme hledisko editorů - Simony Martínkové-Rackové, Jitky Srbové, Michaely Šmejkalové a Jana Šulce. Z nich nejznámější je jistě posledně jmenovaný Jan Šulc, respektovaný a neuvěřitelně výkonný redaktor, spolupracující s množstvím vydavatelských podniků a kmenově sídlící v pražském nakladatelství Torst. Mezi zastoupenými autory najdeme některé z nejvýznamnějších poválečných českých básníků (Petra Kabeše, Miloslava Topinku, Ivana Wernische), dále řadu známých básnických osobností surrealismu (Petra Krále, Stanislava Dvorského), najdeme zde oddíl undergroundu (zastoupený třeba Andrejem Stankovičem, Ivanem Jirousem, Jáchymem Topolem), tvůrců výjimečných sbírek poezie (za takové všechny knihy zmíním například Koncová světla od Petra Halmaye, Obývací nepokoje od Petra Hrušky, Bubnování na sudy od Víta Slívy), jsou zde autoři, pro něž poezie není hlavním tvůrčím polem, přesto vytvořili jedinečné básnické knihy (např. literární vědkyně a prozaička Sylvie Richterová je autorkou sbírky Čas věčnost, prozaik, esejista a překladatel Patrik Ouředník vytvořil soubor veršů Dům bosého nebo režisér Jan Borna vydal dva vynikající svazky poezie - Malé prosby a Veselá čekárna; u všech tří se sluší kromě zmíněných oborů pochopitelně ještě poznamenat - básníci). Čtenář najde v knize mnoho dalších tvůrců, kteří jsou rozčleněni do sedmnácti oddílů podle "hodnotového, myšlenkového a estetického zaměření", zastoupena je dokonce internetová poezie. Antologie nabízí v samostatných medailonech, z nichž se dozvíme základní životopisná data, knižní dílo po roce 1986, významné básnické osobnosti, básníky slabší, druhořadé i grafomany. Prostě relativně reprezentativní obraz současné české poezie. Nejdůležitější jsou samozřejmě ukázky z tvorby, které jsou nabízeny v poměrně dostatečném rozsahu. Autorem předmluvy je nestor naší současné poezie Ludvík Kundera, který se pokusil na dvou stranách o těžko splnitelnou věc: postihnout základní tendence nejnovější české poezie. Takový úkol je ovšem na samostatnou knihu. Nejlépe bude ukončit naše seznámení s antologií verši; vybral jsem báseň Zlatý klíč od Sylvie Richterové z její sbírky Neviditelné jistoty: "Čím líp si pamatuju své / minulé životy / tím je mi lhostejnější / komu patřily / Rozříkávat si životy / rozdávat si je pak v kartách / ententýky / a zlatá brána otevřená / je to bláhové / je to kruté / hlava mu sejde / kdo není nesmrtelný / v každém umírání // Propadla jsem ke dnu / jsem blíž nebi".

Antologie české poezie II. díl (1986 - 2006)

NÁŠ TIP:

Proč se klepou řízky je trochu legrační název pro knihu, ale je to kniha zajímavá a užitečná. Napsal ji Vladimír Mikeš, což byl vedoucí katedry biochemie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity v Brně. Pan profesor se zaměřil na jevy, které nás provázejí denně při přípravě pokrmů a jejich konzumaci, ale nepřemýšlíme o nich a nevíme o nich nic, přestože mohou mít docela velký význam pro naše zdraví. Kniha má podtitul Chemie v kuchyni a hned úvod má výstižný titulek: Potrava není otrava. Kromě základních informací o složení naší potravy se dozvíte mnoho zajímavých věcí, nejen proč se klepou řízky, ale také například proč některé nápoje obsahují oxid uhličitý, jaké jedy skrývají některé běžné potraviny jako jsou brambory nebo rajčata, jak vzniká instantní káva a jaký je obsah kofeinu v ní, zda je čokoláda návyková a proč se po její konzumaci cítíme dobře. To všechno se dozvíte v knize Vladimíra Mikeše Proč se klepou řízky aneb Chemie v kuchyni, kterou vydalo nakladatelství Dokořán.

Vladimír Mikeš: Proč se klepou řízky aneb Chemie v kuchyni

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Zdeněk Veselovský. (75 odpovědí správně, 3 chybně)

Výherci: Š. Říhová, K. Prášková, J. Podlaha, J. Novotná, J. Šmídová, V. Hořejší.

Nová otázka: Před 140 roky, 13. září roku 1868, se narodil Otokar Březina, jeden z největších českých básníků. Víte, ve kterém městě mají Březinovo muzeum? Napovíme, že v tomto městě žil básník ve druhé polovině svého života, že muzeum vzniklo iniciativou Společnosti Otokara Březiny, obnovené po roce l990, a že v tomto nevelkém městě najdete ještě velký a krásný zámek.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 29 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.