Literární matiné 7. 12. 2008

KNIŽNÍ TIPY:

Thomas Brussig: Oslnění
Román - koláž z přelomového roku novodobé německé historie. Osudy hrdinů z obou stran berlínské zdi se prolínají kolem 9. listopadu 1989.

Thomas Brussig: Oslnění

Jiřina Langhamerová: Čtvero ročních dob v lidové tradici
Kniha významné české etnografky a folkloristky nabízí v přehledné publikaci pohled na zajímavé, často už zapomenuté lidové zvyky a obyčeje.

Jiřina Langhamerová: Čtvero ročních dob v lidové tradici

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je Petr Janeček, autor v pořadí už třetí knihy novodobých fám a pověstí Černá sanitka. Řeč bude i o tom, zda k popularitě těchto sbírek přispělo i jejich televizní zpracování.

Petr Janeček: Černá sanitka

RECENZE Mileny Lenderové:

Cizí, jiné, exotické v české kultuře 19. století. Academia, Praha 2008

Sborník obsahuje příspěvky z 27. ročníku sympozia k problematice 19.století, sympozia tradičně a každoročně pořádaného Ústavem pro českou literaturu AV ČR ve spolupráci s Archivem města Plzně. Sympozium, z kterého sborník vychází, proběhlo ve dnech 22.- 24.2. 2007 ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje. Tématem se stala exotika nazíraná z různých úhlů českého pohledu: příspěvky historiků, historiků umění, literárních historiků, hudebních vědců , jednoho botanika /Václav Větvička přiblížil dějiny exotických rostlin v českých zahradách / a etnografů uvádí text Zdeňka Hrbaty,zaměřený na sémantiku všech tří přídavných jmen tvořících název sympozia a na myšlenkové souvislosti egocentrismu a etnocentrismu našich předků v dlouhém 19.století. Účastníci sympozia sledovali několik tématických okruhů. Nejdříve se zaměřili na kontakt českých zemí s mimoevropskými civilizacemi. Michal Wanner je seznámil s prameny týkajícími se kontaktů českých zemí s Orientem, které se nacházejí v našich archivech. Exotických prvků v domácí kultuře si povšimla Lucie Olivová, dále Martin Franc se zaměřil na exotické prvky v českém kulinářství a Věra Brožová na české adaptace anglického Robinsona. Dalším tématem se staly exotické motivy v divadelní a hudební kultuře / jako příklad uveďme texty Marty Ottlové a Milana Pospíšila či Táni Součkové/ , exotické motivy ve výtvarném umění /zajímavé příspěvky Marka Krejčího či Taťány Petrasové. Užitému umění je věnován příspěvek Jany Nové o exotice v jablonecké bižuterii. Snad nejzdařilejší jsou dvě studie založené na svědectví českých cestovatelů:Zdeněk Hojda se věnoval českým návštěvníkům skandinávských zemí , Veronika Faktorová cestopisným zprávám doby předbřeznové. Příspěvky analyzují kontakty české kultury s exotikou, jejich literární i uměleckou reflexi, zápisky českých cestovatelů , způsoby, jakými česká společnost vnímala, přijímala, či odmítala vše, co přesahovalo hranici jejího běžného života. Třebaže ne všechny studie splňují kritéria kladená na vědeckou studii, je sborník jako celek nesporným přínosem ke kulturním dějinám 19. století.

Cizí, jiné, exotické v české kultuře 19. století

NÁŠ TIP:

Víme svý, říká titul nové knihy Věry Noskové. Je to závěrečná část trilogie, jejíž první díl se jmenoval Bereme,co je a prostřední Obsazeno. Hlavní hrdinka Pavla je nepochybně sama autorka a jde tedy o příběh silně autobiografický, který ve věkově spřízněných čtenářích evokuje doby jejich vlastního mládí. Sledovali jsme Pavlino dospívání v neutěšených poměrech jihočeského maloměsta v době budování socialismu, pak jsme s ní zkusili štěstí ve vysněné Praze a zažili rozčarování z bohémského světa, kde je ovšem všechno, řečeno s titulem, Obsazeno: zajímavá místa, žádoucí muži, publikační možnosti a nakonec i byty a podnájmy. Zklamaná Pavla z Prahy odchází a na začátku závěrečné části trilogie se s ní opět setkáváme v jižních Čechách. Dostane místo kulturní referentky v malém pohraničním městečku, pro Jihočechy dost snadno identifikovatelném. Uzavřený, omezený svět, ve kterém vládnou místní funkcionáři, se mladé svobodymilovné dívce nemůže líbit a je logické, že ani ona se nelíbí svým novým sousedům. Šokující typy místních lidí působí jako karikatury, ale přes všechnu legraci cítíme, že někoho takového jsme i my v minulosti určitě znali. Doba reálného socialismu před námi ožívá do nejmenších detailů a vůbec nejpůsobivější je nelaskavá, netolerantní a dusivá atmosféra , kterou Věra Nosková dokázala velmi dobře zachytit. Kniha Víme svý se povedla.

Věry Noskové: Víme svý

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Kniha Karla Pecky se jmenuje Malostranské humoresky. (45 správných odpovědí, 2 chybně)

Výherci: Fr. Lukš, J. Klonfar, P. Kopecký, B. Mühlpecková, A. Pecháčková, O. Voláková.

Nová otázka: Literární hádanka opět vychází z klasiky. Zcela zbytečně zahyne v jednom velkém díle ruské literatury z nerozvážnosti a žárlivosti Vladimír Lenskij. V souboji jej přemůže sok, jehož jméno je i titulem románu ve verších, na který se ptáme. Jak se kniha jmenuje a kdo ji napsal?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.