Literární matiné 6. 7. 2008

6. červenec 2008

KNIŽNÍ TIPY:

Annie Proulx: Ostrovní zprávy
Annie Proulx: Ostrovní zprávy
Kniha, oceněná Pulitzerovou cenou, vypráví o návratu ke kořenům, do drsného kraje, kde má život jiné rozměry i hloubku než ve městech. Právě do míst, odkud pocházeli jeho rodiče, se vrací bezvýznamný novinář v době velké životní krize, aby tu nalezl nový smysl své existence.









Eva Palátová, Tomáš Paleček: Ata Mua
Eva Palátová, Tomáš Paleček: Ata Mua
Cesta kolem světa za 800 dnů, tak jak ji absolvovali dva čeští cestovatelé. Základem jejich společné knihy byly dopisy - reportáže, které posílali přátelům, doplněné o mnoho fotografií z celého světa.






Olga Tokarczuková: Poslední příběhy

RECENZE Davida Žáka

Olga Tokarczuková: Poslední příběhy (Host 2007, překlad Petr Vidlák)
Polská spisovatelka Olga Tokarczuková žije v malé vesničce zvané Valbřich na hranici mezi Polskem a Čechami, z okna svého domku se dívá k sousedům, tedy k nám, nahlíží a píše své knihy. Nejinak tomu bylo i při psaní nové autorčiny knihy Poslední příběhy, která vyšla v překladu Petra Vidláka v brněnském nakladatelství Host. Jedná se zatím o čtvrtou knihu vydanou v češtině, složenou ze tří novel. V nich vypráví příběhy tří žen z jedné rodiny a ústředním tématem je životní běh končící smrtí. Autorka nás zavádí k myšlence, že se na smrt dá připravit a dokonce ji i vychutnat, do značné míry tak evokuje názory buddhistických lámů, kteří tvrdí, že život není nic jiného, než příprava na smrt.
V prvním příběhu prožije stárnoucí žena v zimní krajině autonehodu, v šoku a se smrtelným zraněním doklopýtá do stavení neznámých lidí, jejichž vnuk - veterinář nechává ve stodole dožívat zvířata, která by jiný usmrtil injekcí. On se je snaží léčit, dokud to jen jde. Hrdinka putuje v horečkách svou vlastní pamětí do vzpomínek na dětství.
Ve druhé novele je smrt záminkou k vyprávění o ženě - matce hrdinky z prvního příběhu, která se vdala proti své vůli. Původem pocházela z Ukrajiny a vzala si Poláka v době, kdy je Polsko napadeno ze dvou stran, z jedné nacistickým Německem a ze druhé bolševickým Sovětským svazem. Spolu s manželem se nacházejí poblíž polsko-ukrajinské hranice a vpád Rusů přežijí jen díky její oběti, kdy je po vůli zmrzačenému ruskému důstojníkovi. Zbytek života pak prožije v opovržení, manžel se s její obětí nesmířil a dával jí to krutě najevo.
Třetí hrdinka je vnučkou a dcerou předcházejících žen. Nevydrží na jednom místě a spolu s dospívajícím synem se toulá světem, píše turistické průvodce a stále utíká sama před sebou, před dědičnou bolestí, která přechází z matky na dceru, z babičky na vnučku. Tokarczukové se ve třech novelách podařilo originálně propracovat psychologii postav, přinesla do evropské literatury nový pohled na téma smrti a umírání inspirované buddhistickou filozofií.
Olga Tokarczuková patří k jedné z nejoceňovanějších současných polských spisovatelek, a to nejen v Polsku, ale i v Německu a ve Francii. Bývá kritiky často přirovnávána k Márquezovi a hovoří se v souvislosti s ní o středoevropském magickém realismu. Ona sama se cítí být spíš autorkou "imaginace" a "metafyziky". Její tvůrčí přístup na rozdíl od Márqueze je oproštěn od snové poetiky a blíží se reportérskému pohledu díky odstupu, s nímž sleduje nejen příběh, ale i sny. Tokarczuková se vědomě hlásí k odkazu Carla Gustava Junga a Mircei Eliadeho, po přečtení jejích knih můžete dostat chuť cítit svět všemi smysly - doslova si vše vychutnat, i smrt.

NÁŠ TIP:

V Radioservisu vyšla Jiná Afrika Pavly Jazairiové. Známá rozhlasová redaktorka, cestovatelka a autorka mnoha knih do ní shrnula své zážitky z několika afrických zemí. Jak sama píše v doslovu, je to zřejmě už její poslední knížka o tomto kontinentu. Autorka přiznává, že Africe je těžké porozumět a cestovatel záhy zatouží po návratu do civilizace, na kterou je zvyklý, brzy však začne přemýšlet o nové africké cestě, ještě jednou si přeje setkat se s lidmi, které na ní potkal, a vyptat se na všechno, co se nedozvěděl při prvním letmém kontaktu. Pavla Jazairiová píše o zemích západní Afriky, jako jsou Mali, Burkina Faso, Senegal a Niger, poznala i Jihoafrickou republiku a Alžírsko a své zážitky předává čtenáři spolu s mnoha barevnými fotografiemi. Cestopis z Radioservisu se jmenuje Jiná Afrika.

Pavla Jazairiová: Jiná Afrika

Připomínáme ...

Lenku Reinerovou, která zemřela 27. 6. 2008

Lenka Reinerová prožila typický středoevropský osud 20. století. Narodila se v pražské česko-německé židovské rodině. Koncem 30. let utíkala před Hitlerem přes Francii a Maroko, pobyla v internačních táborech, ale udělala dobře, že odešla, protože všichni její příbuzní zahynuli v nacistických koncentrácích. Po válce se zdálo, že se doma není čeho bát, ale to byl omyl. Po návratu do komunistického Československa strávila Lenka Reinerová 15 měsíců ve vyšetřovací vazbě. Nesměla se živit svou novinářskou profesí a její vzpomínková próza Kavárna nad Prahou, ve které před čtenáři ožily mnohé legendární postavy pražského uměleckého světa, vyšla až v roce 2001. Literární senzace byla na světě a začalo se mluvit o poslední německy píšící pražské autorce. Lenka Reinerová ovšem vstoupila do literatury dávno před Kavárnou nad Prahou, jen si toho nikdo nevšiml.

Lenka Reinerová: Kavárnou nad Prahou

SOUTĚŽ

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Max Brod. (60 správných odpovědí, 1 chybná)

Nová otázka: 10. července oslaví své osmdesátiny český básník, mnohými kritiky považovaný za jednoho z nejoriginálnějších autorů naší moderní literatury. Ještě před normalizací býval nakladatelským redaktorem, ale po roce 1968 se živil, jak to šlo, protože s tehdejší komunistickou mocí nechtěl mít nic společného. Od roku 1990 stál v čele Obce spisovatelů. Je autorem mnoha básnických sbírek, ale i písňových textů a pohádek, některé jste mohli slyšet i v rozhlasových úpravách. Jako básník je opravdu velmi osobitý, nebojí se vlastních nových slov ani archaismů, obrací se ke světu dávných mýtů a rituálů, jeho verše jsou velmi zvukomalebné. Je autorem cyklu Český orloj, a z úplně jiného soudku knížky pro děti Královské pohádky. Jak se tento básník jmenuje?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 29 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Výherci: K. Prášková, J. Podlaha, I. Šindelářová, H. Bolečková, T. Preňková, J. Hanušová.

autor: Hana Soukupová
Spustit audio