Literární matiné 5. 9. 2010

Diana Gabaldan: Cizinka
Dvě časové roviny se prolnout v napínavém příběhu, jehož děj se odehrává částečně v roce 1945 a částečně v 19. století.

Rosetta Loy: Moji židovští sousedé
Vzpomínky na dětství, prožité v době druhé světové války, kdy autorčinými sousedy byli italští Židé. Někteří Italové jim pomáhali, jiní naopak.

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je autor historických kriminálních příběhů Vladimír Šindelář. Vydal už několik knih, takže se nabízí otázka, zda své životní téma už nevyčerpal.

RECENZE Dagmar Blümlové:

Iva Málková – Daniel Řehák: Tvůrčí osobnost Františka Hrubína / Bibliografie.
Ostravská univerzita v Ostravě ve spolupráci s brněnským Hostem vydaly bezpochyby užitečnou pomůcku – bibliografii díla Františka Hrubína a jeho kritické reflexe. Pomineme-li emisi zlatých a stříbrných pamětních medailí, bude sličná brožovaná kniha o třech stech třiceti čtyřech stranách pravděpodobně jedinou hmotnou připomínkou stoletého výročí básníkova narození. I to je důvodem k ocenění vydavatelského počinu.
Hlavní název: Tvůrčí osobnost Františka Hrubína na první pohled odvádí pozornost od poslání publikace i potlačeného podtitulu: bibliografie. Na zadní straně obálky je naštěstí velmi přesně zformulováno, že „Publikace představuje soupis bibliografických údajů“, které jsou podle určitého klíče uspořádány v systém. Jeho jednotlivé tematické celky zahrnují poezii, prózu, drama, ale také překlady, scénáře, zfilmované i zhudebněné podoby jednotlivých děl, navíc jedinečný okruh zakladatelského díla moderní poezie pro děti. Těžko by bylo hledat, kdo další z literárních tvůrců byl tak všestranný a plodný, aby se jeho odkaz dal sevřít do srovnatelně objemné bibliografie. V tomto smyslu lze název Tvůrčí osobnost Františka Hrubína chápat nejen jako úlitbu stejnojmennému grantovému projektu.
Při dělení do hlavních celků sehrála úlohu skutečnost, že na bibliografii pracovali dva autoři. Místo tradičního dělení na vlastní tvůrcovo dílo a jeho kritickou a literárně a kulturně historickou reflexi tak máme před sebou celky tři: ostravská vysokoškolská pedagožka Iva Málková uspořádala údaje o veškerém Hrubínově díle, ovšem kromě novinové a časopisecké produkce. Soupis této nezanedbatelné složky – jde téměř o třetinu knihy a záběr od Hrubínovy prvotiny z roku 1929 po slovenský překlad básně otištěný nedlouho před Hrubínovou smrtí v roce 1971 – pořídil a cenný soupis Hrubínových literárních pseudonymů a značek připojil Daniel Řehák, bibliograf Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR. Jeho podíl tvoří jakoby samostatnou třetí jednotku, odizolovanou od bibliografie ostatního Hrubínova díla druhým oddílem z dílny Málkové věnovaným hrubínovským reflexím. A právě v této části nalezneme nelogičností více. Nejde pouze o chybějící tituly, ale především o jistou koncepční neujasněnost: kupříkladu mezi šesti uvedenými hrubínovskými bibliografiemi jsou sice uvedeny interní publikace knihoven ve Znojmě a Ostravě (co asi přinesly nového?), zato chybí bibliografie, již uspořádal Jiří Opelík pro Lexikon české literatury. Řehák ji sice ve své ediční poznámce – ano, i ty jsou odděleny – zmiňuje, Opelíkovo jméno však chybí dokonce i v Rejstříku. Otazník zůstává i nad jakýmsi „sběrným“ oddílem nazvaným O Františku Hrubínovi v literárněhistorických, přehledových publikacích, souborných vydáních studií a článků, v pamětech. Již sám název evokuje systém: co dům dal. Dal i tituly, v nichž se o Hrubínovi mnoho nedozvíme. K tomu, co nedal, patří kupříkladu zásadní paměti Josefa Hiršala. Málková si ve své ediční poznámce posteskla, že původní záměr zachytit VŠE byl iluzí. Samozřejmě není možné podchytit každý almanach, v němž bylo po básničce, každý výtvarný katalog, do něhož vždy vstřícný Hrubín přispěl poetickým slovem. Jediné řešení v tomto případě bylo stanovit si pevnou hranici CENY výpovědi. Čas věnovaný ověřování cyklostylovaných recitačních příruček někdejších krajských a okresních kulturních středisek, v nichž se točí stále stejné dvě tři básničky, mohl být naplněn konstruktivněji. I tak máme před sebou knihu, kterou zájemci o básníka Hrubína budou brát do ruky, neboť i ve své nedokonalé podobě dokonale přesvědčuje, že byl takovou „tvůrčí osobností“, s jakou se hned tak v české kultuře nesetkáme.

Iva Málková – Daniel Řehák: Tvůrčí osobnost Františka Hrubína / Bibliografie|foto: Nakladatelství Host

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Jaroslav Žák – Študáci a kantoři. (Správně: 46, chybně: 10.)

Výherci: M. Bečvářová, V. Hořejší, M. Maroušková, V. Matoušková, L. Pokorná , H. Prázdná.

Nová otázka: Tento i příští týden si v Literárním matiné připomeneme sté nedožité narozeniny Františka Hrubína – připadají na 17. září. Máme pro vás otázku, která připomene dětské Hrubínovy knížky, spojené navíc s kouzelnými ilustracemi Jiřího Trnky. František Hrubín často vzpomínal a v předmluvách ke svým dětským knihám to i psal, kdo ho vlastně k pohádkám přivedl: byla to jedna stará lešanská sousedka, jejíž vyprávění malý František bez dechu poslouchal a miloval. Jestlipak si vzpomenete, jak se ta skvělá vypravěčka Hrubínova dětství jmenovala?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.