Literární matiné 5. 4. 2009

KNIŽNÍ TIPY:

Anna Sedlmayerová: Na Límečku
Severočeský detektivní román autorky, která patří jižním (Vranín u Třeboně) i severním Čechám (Ústí nad Labem). Tento napínavý příběh se odehrává pod Krušnými horami a nechybí v něm ani napětí, ani drobnokresby lidských povah a osudů.

Anna Sedlmayerová: Na Límečku

Marek Hýža, Ludvík Klega: Na vrcholky hor s Vladimírem Čechem
Kniha čerpající ze stejnojmenného seriálu České televize představuje horské chaty a boudy. Knihu doprovázejí barevné fotografie.

Marek Hýža, Ludvík Klega: Na vrcholky hor s Vladimírem Čechem

NÁŠ TIP:

Zdálo by se, že japonská autorka žijící koncem 19. století osloví české čtenáře jen stěží, ale je to přesně naopak. Nakladatelství DharmaGaia vydalo v opravdu krásné úpravě povídky Higuči Ičijó Zápolení. Je pravda, že asi těžko doceníme autorčinu inspiraci klasickou japonskou poezií a dvorskými deníky z 10. a 11. století, ale určitě nám bude blízký její zájem o obyčejné lidi, či dokonce lidi na okraji společnosti. Se soucitem a empatií nahlíží do světa těch nejubožejších, kterým už zbývá jen málo naděje. Ve svém pohledu na nevěstky, chudáky či potulné komedianty, ve vykreslení atmosféry nuzných tokijských uliček, je Higuči Ičijó nečekaně moderní. Zároveň s tímto všeobecně lidsky srozumitelným tónem však na nás z jejích povídek dýchne zvláštní smutek, který cítíme například i z próz současného slavného japonského autora Haruki Murakamiho. Pokud chcete v povídkách Higuči Ičijó rozumět i náznakům a pro nás cizím reáliím, přečtěte si i obsáhlé vysvětlivky a doslov. I bez nich je však kniha Zápolení v překladu Miriam Jelínkové krásným zážitkem.

Higuči: Ičijó Zápolení

NÁŠ HOST:

Historička umění dr. Blanka Stehlíková představuje svou novou knihu Abeceda lásky. Redaktorka Hana Soukupová se jí zeptala, proč ten skoro milostný název.

Blanka Stehlíková: Abeceda lásky

RECENZE Sabiny Langerové:

Radka Denemarková: Smrt, nebudeš se báti aneb příběh Petra Lébla

NEBUDU - napsal Petr Lébl svíčkou na okenní tabulku pracovny v Divadle na Zábradlí. Svůj životní příběh si tento mladý a velmi nadaný divadelní režisér dovyprávěl a sám dokončil v prosinci roku 1999. Ve svém divadle. A Radce Denemarkové, autorce této knihy, dal velmi nesnadný úkol: napsat o něm "pěknou knihu". Byl ve své době výjimečným umělcem. Jeho inscenace, ať amatérské nebo později profesionální, se vymykaly tehdejšímu, více či méně konvenčnímu pojetí nastudování divadelních her. Byly to ohňostroje nápadů, gejzíry barev, hudby a nádherných masek, které ovládaly jeho inscenace, zatímco text samotný skromně posloužil, aby bylo dosaženo účelu. Každá jeho nová inscenace vyrazila do světa s nemírným pokřikem, gala show, která sebevědomě dobývala srdce diváků. Obdivovatelů měl vždy dost, ale jen ti nejbližší, ten mikrosvět divadla, ve kterém byl ukryt, tušil, jakou cenu za to platil. Někteří věděli, že prochází utrpením, které si sami nedovedli představit. Pracoval i dvacet hodin denně, takže jeho problémy byly připisovány tomuto ničivému tempu a nevzbuzovaly podezření. Vždyť byl umělec. Umělec, který byl přizván k režijnímu hostování v izraelském národním divadle. S jeho milovaným Cyranem z Bergeracu. Který připravil scénu pro mecklenburgské Státní divadlo v Zadržitelném vzestupu Artura Uie a který režíroval Branibory v Čechách v českém Národním divadle. Jeho nespoutaná fantazie, hravost a - dá se říct - i drzost, s jakou zacházel s texty divadelních klasiků, z něj učinila adorovaného maskota své doby. Brali ho jako představitele šokujícího divadla, i když v porovnání se současnými divadelními trendy by dnes působil spíše konzervativně.
Divadlo mu nahrazovalo a vyplňovalo jeho osobní život do té míry, že se mu stalo rovnocennou realitou. Když neměl před sebou režijní úkol a nezkoušel s herci, propadal depresím. Nesnášel divadelní prázdniny. Chtěl, aby se všichni podřídili jeho divadlu - a tedy jemu.
Radka Denemarková pracovala na knize dlouhou řadu let. Začala vznikat na jeho přání na podzim roku 1999, několik týdnů před smrtí. Na magnetofonových páscích je zachycena rekapitulace jeho života. Jeho divadelního života. Chtěl, aby se na něj nezapomnělo, aby žil dál, mladý, krásný, geniální. A přece to byl jen obyčejný kluk z pražského Břevnova, snad jen citlivější a vnímavější - než jeho vrstevníci. A kolegové. A o takovém Petru Léblovi autorka psala. O naplněných snech, kdy jeho inscenace v Divadle na Zábradlí bývaly událostí divadelní Prahy, o nenaplněných touhách stvořit celovečerní hraný film - a o hlasech, které mu slibovaly nový život. Když se mu zdálo, že tuto kapitolu naplnil, odešel, jak se říká "na vrcholu svých tvůrčích sil". Bylo mu 34 let. Ale jeho životní síla byla už u konce. Jak sám řekl : "Je to otřesné - muset žít život, který pomalu ztrácí smysl. Ztrácím ho jako peněženku, jako vodu z dlani, a čím jsem starší, tím je to horší."
Tato dokumentární kniha se liší od všech klasických monografií, které kdy byly věnovány nějakému divadelníkovi. Je psaná bez veškerých příkras, bez ospravedlňujících komentářů jeho souputníků. Není to snadné čtení, ani uklidňující procházka v čase; čtenář musí být stále ve střehu. Knihou se prolínají osobní poznámky a dopisy s citáty Léblových literárních oblíbenců. Úryvky deníků s praktickými pokyny jevištním technikům. Svět amatérského a profesionálního divadla, reminiscence jeho inscenací a jeho osobní, pečlivě skrývané inferno. Neléčené. Žité a protrpěné až do samého konce.
Není to lehké čtení, ale je to pěkná kniha. O jednom jedinečném a neopakovatelném životě. Vydal ji HOST - brněnské nakladatelství - v roce 2008.

Radka Denemarková: Smrt, nebudeš se báti aneb příběh Petra Lébla

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: román Milana Kundery se jmenuje Nesmrtelnost. (55 správných odpovědí, 1 chybná)

Výherci: J. Bajer, R. Chylík, Z. Jelínek, V. Kolouchová, S. Nechybová, O. Voláková.

Nová otázka: Tentokrát vám připomeneme pěknou povídku, či chcete-li romaneto, které napsal Jakub Arbes. Tento autor zemřel 8. dubna před 95 lety. Vzpomenete si, jak se jmenuje Arbesovo romaneto, ve kterém hraje svou roli socha mučednice svaté Starosty, výjimečné tím, že bývá zobrazována s plnovousem?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.