Literární matiné 5. 10. 2008

KNIŽNÍ TIPY:

Salman Rushdie: Klaun Šalimar
Další velký Rushdieho román nás zavede do Kašmíru a jeho nedávné minulosti, jež tragicky zasahuje do osudů hlavních hrdinů tohoto dramatického příběhu.

Salman Rushdie: Klaun Šalimar

Karel Pacner, Antonín Vítek: Půl století kosmonautiky
Obsáhlá kniha je shrnutím internetových článků, které populární formou seznamují čtenáře s výsledky zkoumání vesmíru. Knihu doplňují životopisy kosmonautů a odborníků.

Karel Pacner, Antonín Vítek: Půl století kosmonautiky

NÁŠ HOST:

Už jen díky rozhlasovému archivu může být naším hostem Adolf Branald, který zemřel 28. září ve věku nedožitých 98 let. Měl velmi rád i jižní Čechy, a dokonce tu našel pro nejednu svou knihu inspiraci! Poslechněte si jeho vzpomínky, natočené roku 1997.

Adolf Branald ve své pracovně|foto: AFP

RECENZE Mileny Lenderové:

Pavel Himl: Zrození vagabunda. Neusedlí lidé v Čechách 17. a 18. století. Argo, Praha 2007

Pojem vagabund sice najdeme v posledních Pravidlech českého pravopisu, uchoval si však přídech jisté nespisovnosti. Povědomě cítíme, že se zcela nekryje s pojmem tulák: jako synonymum tohoto podstatného jména ho totiž uvádí Ottův slovník naučný z přelomu 19. a 20. století. Kritérium tuláctví je ovšem podle autora slovníkového hesla stejné, jako v knize Pavla Himla: vagabundem je individuum, které nemá zaměstnání, existenční prostředky, jež se potuluje z místa na místo a žije na útraty někoho jiného. Tulák je navíc - podle zmíněné české encyklopedie - "muž, do jisté míry schopný k práci"; Himlovi se pod uvedený pojem vejdou i potulující se cikánské ženy a cikánské děti. Od žebráka z povolání, jehož předmoderní společnost vcelku respektovala, se vagabund liší se tím, že se potuluje bez práce a zaměstnání z místa na místo, zatímco žebrák se drží lokality, v níž se mu "daří". Himlova první česká knižní monografie je výsledkem dlouholetého studia jak archivních pramenů, tak rozsáhlé odborné literatury, kterou k tématu lidí na okraji nabídla až dosud evropská historiografie. Jak název napovídá, autor sleduje neusedlé lidi. Ty, kteří během 17. a 18. století porušovali - někdy vědomě, jindy nikoliv - zákaz potulky, obsažený už v Obnoveném zřízení zemském z roku 1627, resp. 1628, a pak v několika dalších protituláckých patentech. Himlův badatelský zájem se v průběhu archivního studia rozšířil i na "organizované skupiny loupežníků, rebelů a jiných delikventů", kteří svým samotným chování zpochybňovaly soudobý společenský řád. Stručně řečeno, do centra jeho pozornosti se dostala individua a skupiny, které se odlišovaly od lidí usedlých a tím pádem kontrolovatelných. Vagabundi, jak Himl upozorňuje, znamenali pro vrchnost jak nebezpečí sociální, tak deficit ekonomický - nerespektovali žádné poddanské závazky. Proto úřední moc vystupovala proti těmto osobám se vší rozhodností: chránila sebe sama a své spořádané poddané. Spletitou síť vztahů mezi "neusedlými" na jedné a "řádnými" a vládnoucími na druhé straně Himl nazírá prostřednictvím úředních pramenů - jedná se tedy o pohled horních vrstev společnosti - vrchnosti, státu, vrchnostenských a státních úředníků. Právě období raného novověku hraje rozhodující roli při vytváření jednotného represivního a současně pečovatelského přístupu. Od 17. století se formovaly byrokratické státní mechanismy. 20. léta 18. století proběhla ve znamení rozsáhlých vyhledávacích akcí, zaměřených proti Cikánům, tulákům, povalečům a cizím žebrákům a ve znamení rozsáhlé a promyšlené vizitační praxe. V průběhu 18. století si stát monopolizuje představu o veřejném pořádku a na základě této představy vytváří instituci, která má na řád a pořádek dbát - policii. Současně se zformovalo moderní trestní právo.
Himlova kniha je fascinujícím čtením, nejen díky nesporné erudici autorově. Je především živá, čtivá, vyznačuje se dynamickou strukturou. A je znepokojující - při čtení se sami sebe ptáme, kdy se zrodila obecně panující nedůvěra, ba dokonce nechuť, k "jinakosti", k "neusedlým" začínajícího 21. století. Ostatně autor se cílem přivést čtenáře k podobným otázkám netajil hned v úvodu.

Pavel Himl: Zrození vagabunda

NÁŠ TIP:

Přijeďte se podívat na 18. knižní trh do Havlíčkova Brodu! Koná se v pátek 10. a v sobotu 11. října. Podrobný program veletrhu určeného menším a regionálním nakladatelům najdete na stránkách www.hejkal.cz. Tady alespoň stručně: V pátek odpoledne (začíná se ve 12 hodin) tu budou hosty Jiří Dědeček, Ivan Klíma, Ludvík Vaculík, Alex Koenismark, Ivan Kraus, Jaroslav Rudiš , Petr Nikl a další. V sobotu se můžete setkat s Terezou Brdečkovou, Jiřím Stránským, Magdalenou Platzovou , Hanou Pražákovou, Zdeňkem Svěrákem, Věrou Noskovou, Irenou Obermannovou, Stanislavem Komárkem nebo Michalem Vieweghem. Vcelku se dá říci, že sobota je co do programu trochu bohatší. Závěr veletrhu je v sobotu v 17 hodin.

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Joseph Conrad: Hranice stínu. (45 odpovědí správně, 4 chybně)

Výherci: K. Cimpová, M. Bečvářová, J. Crhanová, J. Havlová, M. Ješinová, J. Machníková.

Nová otázka: Autor, kterého chceme dnes připomenout, není u nás příliš známý, a to i přesto, že jde o nositele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1985. Narodil se 10. října 1913 na Madagaskaru, ale byl to Francouz, který žil celý život hlavně ve Francii. Rozuměl malířství, a to se promítá i do jeho románů. Z jeho děl připomenu tetralogii Vítr, Tráva, Flanderská cesta a Palác. Zemřel v roce 2005.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 29 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.